Úvod / Pôdohospodárstvo podľa tém / Ochrana rastlín / Odborné články

Problémy s vlnatkou krvavou

14-05-2021
Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D.; Ing. Michal Skalský | Jana.OUREDNICKOVA@vsuo.cz
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.

Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) -  ač to ze samotného názvu škůdce není zcela jasné, jedná se o druh mšice škodící především na jabloních. Na druhou stranu je možné z názvu odvodit, že tento druh mšice vytváří kolonie kryté voskovým povlakem připomínajícím vlnu (Obr. 1), který chrání škůdce před postřikem. Krvavá proto, že po zmáčknutí těla škůdce vytéká červená tekutina připomínající krev. Někdy je též nazývána mšice krvavá. Je to druh nepůvodní, k nám zavlečený se Severní Ameriky. V současné době se vyskytuje po celém světě.

Obr. 1

Obr. 1: Charakteristické vatovité chomáče zakrývající jedince vlnatky krvavé

Co se týče biologie škůdce, přezimují nymfy 1. a 2. instaru v prasklinách kůry kmenů a větví a na kořenech u báze kmene. Při oteplení, přibližně v dubnu až květnu, putují nymfy vzhůru a začínají sát především na kalusovém pletivu vytvářených ran. Dále se vyvíjejí v bezkřídlé živorodé samičky rodící další nymfy. Jedna samici je schopná vyprodukovat až sto nymf. Celkem může mít vlnatka krvavá až deset generací během roku. Od června migrují okřídlené samičky do okolí a jsou roznášeny větrem na nové hostitelské stromy. Na rozdíl od jiných mšic ale během roku nestřídají druhové hostitele, zůstávají stále na jabloních.

Nymfy škodí sáním na větvích a kmíncích. V důsledku sání vznikají nahloučené boulovité nádory, které se postupně rozrůstají a pukají (Obr. 2). Od konce května, a v létě, jsou napadány letorosty a nové výhony (vlky), nejprve v paždí listů, později po celé délce letorostu. Napadení vlnatkou způsobuje zpomalení růstu letorostů a bujení floému. Plody mohou být menší a deformované. Po napadení také dochází k usazování černí a medovice na rostlinných částech. Popraskaná kůra je vstupní branou pro další houbové patogeny, jako např. Nectria ditissima a Nectria galligena, které zapříčiňují vznik rakoviny. Velmi závažné je i poškození kořenového systému, které je ale hůře detekovatelné a ochrana obtížná. Nepříjemné je také znečištění oděvů pracovníků v sadu při sklizni nebo řezu červenou tekutinou i voskovým povlakem. K přemnožení dochází používáním neselektivních insekticidů a v průběhu horkého léta po předchozím chladném jaru. Zimy s teplotami pod -20°C napadení snižují.

Obr. 2

Obr. 2: Důsledek poškození vlnatkou krvavou na dřevě – boulovité nádory

Ochrana

Ošetření se doporučuje provést při výskytu 5 a více kolonií na 100 stromů. Další aplikace se provádí obvykle v průběhu června po migraci vlnatky na letorosty při zjištění 10 kolonií na 100 letorostů.

K biologické regulaci proti mšici krvavé přispívá introdukovaná parazitická vosička nazývaná mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Mšicovník vlnatkový je původem také ze Severní Ameriky. V současnosti je rozšířen po velké části světa, kde zdomácněl. V českých sadech se také úspěšně aklimatizoval. Aphelinus klade vajíčka většinou jednotlivě přímo do těla larev mšice krvavé. Napadená mšice žije a v jejím těle se současně vyvíjí parazit, který se uvnitř kuklí a poté dospělý hmyz opouští tělo mšice okrouhlým otvorem na hřbetu zadečku parazitované mšice (Obr. 3). Mšici také redukuje škvor (Forfricula auricularia) a různé druhy slunéček, larvy pestřenek i některé druhy dravých ploštic (např. Anthocoris nemoralis). Celkem bylo popsáno 73 hmyzích druhů predujících na vlnatce krvavé a jeden houbový patogen, Verticillium lecanii, který je schopen infikovat tohoto škůdce.

Obr. 3

Obr. 3: Vlnatka krvavá parazitovaná mšicovníkem vlnatkovým

Chemická ochrana spočívá v ošetření napadených stromů speciálními aficidy (přípravky hubící mšice). Postřik je třeba provést pod větším tlakem a je nutné přidat smáčedlo, aby se přípravek dostal pod voskovou vrstvu mšic.

V České republice jsou proti vlnatce krvavé registrovány přípravky s účinnou látkou acetamiprid (Mospilan 20 SP aj.) a spirotetramat (Movento 100 SC) v rámci přímé indikace. Dále jsou proti mšicím či savým škůdcům registrovány účinné látky: draselná sůl přírodních mastných kyselin (Neudosan), pirimikarb (Pirimor 50 WG), flupyradifuron (Sivanto prime), flonicamid (Teppeki) a azadirachtin (NeemAzal – T/S). Při jejich použití je třeba se řídit aktuálním rozhodnutím v Registru přípravků na ochranu rostlin.

V rámci pokusů prováděných ve VŠÚO Holovousy byly testovány vybrané přípravky uvedené v Tabulce 1. Do testování byly zahrnuty přípravky, které by mohly být potenciálně účinné proti vlnatce krvavé, přestože nejsou doposud v ČR registrovány. V případě přípravku Teppeki byly testovány dvě různé dávky, registrované pro použití do jabloní, slivoní, broskvoní a hrušní (0,14 kg/ha) a v ovocných školkách (0,21 kg/ha). Pro úspěšný boj s vlnatkou krvavou, resp. dostatečnou účinnost aplikovaných přípravků, je velmi důležité přidat smáčedlo. Vzhledem k rychle se měnící situaci v registraci přípravků již není možné používat přípravky Mido 20 SL a Boundary SW.

Tabulka 1: Přehled testovaných přípravků proti vlnatce krvavé

Tabulka 1

Co se týče dosažených výsledků znázorněných v Grafu 1, byla pozorována nejvyšší účinnost u přípravků Mido 20 SL + Trend 90 (93 %), Pirimor 50 WG (100 %), Teppeki 0,21 kg/ha + Trend 90 (92 %) a Teppeki 0,21 kg/ha (83 %).

Graf 1: Výsledné účinnosti jednotlivých testovaných variant ošetření

Graf 1

Tato práce byla realizována za finanční podpory Ministerstva zemědělství - projekt RO1521.

Použitá literatura

Asante, S.K. 1997. Natural enemies of the woolly apple aphid, Eriosoma lanigerum (Hausmann) (Hemiptera: Aphididae): a review of the world literature. Plant Protection Quarterly, 12(4):166-172.

Blackman, R.L.; Eastop, V.F. 1984. Aphids on the World's Crops. An Identification and Information Guide. Chichester, UK: John Wiley. ISBN 0471904260.

HLUCHÝ, M. a kol. 1997. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a vinné révy. Brno: Biocont Laboratory s.r.o., 428 s. ISBN 80-901874-2-1.

KLOUTVOROVÁ, J. a kol. 2011. Integrovaná ochrana jádrovin. Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., ISBN 978-80-87030-20-2.

KOCOUREK, F. et al. 2015. Integrovaná ochrana ovocných plodin. Praha, ISBN 978-8086726-72-4.

LÁNSKÝ, M. a kol. 2005. Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce: Metodika. Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., 159 s. ISBN 80-902636-7-4.

Kogler, T. von, 1989. The parasitoids of the woolly apple aphid (Eriosoma lanigerum Hausmann) (Hom., Aphididae) and their distribution in Palatinate. Anzeiger fur Schadlingskunde, Pflanzenschutz, Umweltschutz, 62(2):25-31.

Molinari, F. 1986. Woolly apple aphid (Eriosoma lanigerum Hausm.). Informatore Fitopatologico, 36(11):35-37.

Mols, P.J.M. 1996. Do natural enemies control woolly apple aphid? International Conference on Integrated Fruit Production, at Cedzyna, Poland, 28 August-2 September 1995. Bulletin OILB SROP, 19(4):203-207.

Mueller, T.F., Blommers L.H.M., Mols P.J.M., 1988. Earwig (Forficula auricularia) predation on the woolly apple aphid, Eriosoma lanigerum. Entomologia Experimentalis et Applicata, 47(2):145-152.