Ekonomické aspekty chovu prasat
Ekonomickou efektivitu domácí produkce jakýchkoliv komodit, zemědělské nevyjímaje, ovlivňuje situace na světovém a evropském trhu. Ta je definována úrovní nabídky a poptávky, od které se odvíjejí aktuální tržní ceny. Jejich výši je možno považovat za jeden z nejvýznamnějších faktorů rozhodujících o ekonomice výroby.
Globální pohled na budoucí vývoj v sektoru chovu prasat a produkci vepřového masa
Na celém světě je v současné době chováno zhruba 975 mil. kusů prasat a stavy se za posledních deset let příliš nezměnily (Faostat 2023). Pro následující období se pak odhaduje jen mírný nárůst celkové populace. Dle zprávy OECD-FAO (2022) má být v roce 2031 celosvětově chována celkem cca 1 mld. kusů prasat. V roce 2021 byla dle údajů Faostatu (2023) více jak polovina prasat (57 %) chována v Asii a zhruba pětina v Evropě (z toho ve státech EU-27 to je cca 76 %).
V závislosti na tom, jak se vyvíjí stavy prasat, mění se i produkce vepřového masa. Na světové produkci masa celkem (357 mil. tun) se v roce 2021 podílelo nejvíce maso kuřecí (34,0 %) a vepřové (33,7 %). V roce 2021 činila světová produkce vepřového masa 120 mil. tun, přičemž za posledních deset let se zvýšila o 10,6 % zejména díky zvýšení průměrné hmotnosti jatečně upravených těl prasat ze 79 na 86 kg. Mezi největší producenty patří Čína a USA s podíly na světové produkci 44,0 a 10,4 %. Výhled OECD-FAO (2022) předpovídá růst produkce vepřového mezi roky 2021 a 2031 o 7 %. V minulých letech byla výše produkce ovlivněna africkým morem prasat (AMP). Vliv AMP však nelze vyloučit ani v následujícím období.
Dle údajů Faostatu (2023) v letech 2010 až 2020 celková roční světová spotřeba vepřového masa vzrostla ze 107 na 113 mil. tun. Růst populace však snížil průměrnou spotřebu na obyvatele v tomto období o 1 kg (z 15,6 na 14,6 kg). V roce 2020 byla největší spotřeba vepřového na obyvatele (údaje ze 183 zemí světa) v Hongkongu (55,2 kg na obyvatele), na dalších místech bylo Polsko a Španělsko se spotřebou 55,0 a 52,6 kg na obyvatele. ČR je v tomto žebříčku na 9. pozici se spotřebou 44,5 kg. Očekává se, že celosvětová spotřeba vepřového masa vzroste v průběhu příštích deseti let na 129 mil tun, ale v přepočtu na obyvatele bude spíše stagnovat. Růst spotřeby na obyvatele se dá očekávat v několika asijských zemích, kde se tradičně konzumuje vepřové maso, jako jsou Korea a Vietnam (OECD-FAO 2022). Ačkoli v EU je patrná tendence ke snižování spotřeby vepřového masa na obyvatele, zůstane nejvíce konzumovaným masem i v nadcházejícím desetiletí. Růst však má nadále spotřeba levnějšího drůbežího masa.
Růst produkce i spotřeby vepřového masa bude v budoucnu patrný zejména v rozvojových zemích světa, zatímco téměř konstantní bude vývoj ve více vyspělých zemích a pokles jak v produkci, tak i ve spotřebě je odhadován v nejvyspělejších zemích sdružených v OECD, kde je členem i ČR.
Chov prasat, produkce, spotřeba a soběstačnost v EU a v ČR
Produkce vepřového masa v EU v roce 2021 činila 23,7 mil. tun a v předchozích 10 letech se zvýšila o 5 %, mimo jiné i díky významnému vývozu do Asie. Podle posledních odhadů však v roce 2022 produkce klesla. Evropská komise (2022a) důvody spatřuje v trvale rostoucích nákladech na krmiva a jako důsledek přetrvávajícího výskytu AMP, což omezuje exportní možnosti zejména do Číny. Proto se předpokládá, že produkce vepřového masa v EU v letech 2023-2032 klesne o 1 % ročně (2,2 milionu tun za celé období). Podle dlouhodobého výhledu (Evropská komise 2022b) se v EU mírně sníží i spotřeba vepřového masa a to o 0,4 % ročně, tj. z 32,4 kg na obyvatele v roce 2022 na 31,1 kg v roce 2032 (-4 % za celé období).
V průměru byla za posledních 10 let v EU-27 v produkci vepřového dosahována poměrně vysoká míra soběstačnosti, která se pohybovala od 114 % v roce 2014 do 126 % v roce 2020. Odhad na rok 2022 je 121 % a v období do roku 2032 se má úroveň soběstačnosti pohybovat mezi 118 a 120 %. Významná část vepřového produkovaného na území EU je exportována. V roce 2021 bylo vyvezeno 4 748 tis. tun v jatečné hmotnosti (oproti dovozu 98 tis. tun), z čehož největší podíl (48 %) tvořil export do Číny (Eurostat 2023).
Jednotlivé státy EU se mezi sebou v produkci a spotřebě vepřového masa výrazně liší, což vede k významným rozdílům v úrovni soběstačnosti (graf 1).
Nejvíce prasat je chováno ve Španělsku, Německu, Dánsku a ve Francii a zde je tedy dosahována i nejvyšší absolutní roční produkce vepřového masa. Nejvyšší míru soběstačnosti mělo v roce 2021 dle vlastních výpočtů (podíl produkce a spotřeby bez zohlednění stavu zásob) na základě údajů Evropské komise (2022a) a Eurostatu (2023) Dánsko, Belgie a Nizozemí a naopak nejnižší Slovensko, Bulharsko a Řecko. ČR se soběstačností mírně nad 50 % byla vysoce podprůměrná a v pořadí států EU pátá od konce.
Na území ČR se chovalo ještě koncem 90. let kolem 4 mil. kusů prasat, stavy se však poté začaly výrazně snižovat (nejvíce mezi roky 1999 a 2009) a v současné době je zde chováno zhruba 1,4 mil. kusů (ČSÚ 2023). Snižování stavů má svou příčinu zejména v ekonomické nevýhodnosti produkce, ale negativní roli sehrávají i další faktory. Jak uvádí situační a výhledová zpráva (MZe 2023), mezi tyto faktory patří opatření realizovaná v návaznosti na onemocnění COVID-19, zpomalení vývozu do Číny, pokračující šíření AMP do dalších zemí Evropské unie a v neposlední řadě také rostoucí výrobní náklady. Rapidní zdražování krmných komponent (obilovin) má na rentabilitu chovů zásadní vliv.
ČR je v produkci vepřového masa dlouhodobě nesoběstačná. Na základě vlastních výpočtů byla míra soběstačnosti za rok 2021 pouze 53 %, z komoditní karty vydané Ministerstvem zemědělství v prosinci 2022 pak vyplývá odhad míry soběstačnosti dokonce jen 51 %. Pro zajištění domácí spotřeby je tedy nutné vepřové maso dovážet. V roce 2022 bylo dovezeno celkem 290 tis. tun v hodnotě 18 mld. Kč, nejvíce pak z Německa, Španělska, Belgie a Polska (dohromady 82 % všech dovozů vepřového).
Zpeněžování jatečných prasat v ČR a v EU
V ČR bylo v roce 2022 poraženo na jatkách celkem 2,2 mil. kusů prasat v celkové hmotnosti 209 tis. tun, což činí v průměru 93 kg v hmotnosti jatečně upraveného těla (JUT) na kus. Počty poražených prasat, resp. výroba vepřového na tuzemských jatkách má v posledních letech spíše klesající tendenci. Mezi roky 2012 a 2022 se počet poražených prasat a produkce v hmotnosti JUT snížily o 15, resp. 9 %.
Mezi ekonomicky nejvýznamnější faktory ovlivňující ziskovost se řadí výkupní cena. Výkupní cena jatečných prasat se v minulých letech v EU nevyvíjela rovnoměrně, ale kolísala (graf 2) v závislosti na nabídce a poptávce ovlivněné i celosvětovou situací v sektoru (Evropská komise 2023).
Ve srovnání s ostatními roky byla cena nízká zejména v roce 2021, kdy nabídka v důsledku nižších vývozů převyšovala poptávku. Naopak dosud nejvyšší cena byla zaznamenána v roce 2022 (meziročně v průměru vyšší ve třídách S a E o 26 a 29 %). Mezi lednem a prosincem 2022 stouply ceny v průměru EU ve třídách S a E z 134 na 206, resp. z 132 na 206 EUR za 100 kg JUT. V lednu 2023 pak oproti prosinci 2022 došlo k mírnému snížení ceny o cca 0,1 a 0,8 % ve třídách S a E. V únoru a březnu 2023 však ceny začaly opět růst.
Průměrná cena jatečných prasat (třída E) byla v r. 2022 v ČR ve srovnání s průměrem EU o cca 2 % nižší (graf 3) a výrazné rozdíly nebyly patrné ani v minulých letech, obvykle se pohybovaly v rozmezí -5 až +5 %.
V období 2010 až 2022 se v ČR cena za 1 kg JUT zvýšila o 20 % a růst v porovnání s průměrem 2022 pokračuje i na počátku roku 2023. V daném období rostla i spotřebitelská cena. U 4 sledovaných partií vepřového masa se cena vč. DPH zvýšila ve stejném období o 7 až 81 % (tabulka 1; ČSÚ 2023).
Tab. 1: Ceny zemědělských výrobců a spotřebitelské ceny prasat a vepřového masa v ČR
Zpráva amerického ministerstva zemědělství z března 2023 pro první pololetí tohoto roku předpovídá spíše snížení celosvětové produkce i ceny jatečných prasat (USDA 2023). Zpráva Agriculture and Horticulture Development Board (AHDB 2023a) doplňuje, že v této době by ceny měly logicky růst, avšak zřejmě k tomu nedojde kvůli oslabené poptávce ze strany spotřebitelů, jejichž kupní síla bude vlivem vysoké inflace snížena. Z dlouhodobého pohledu lze očekávat spíše zvyšování výkupních cen prasat, což ale povede ke zvyšování spotřebitelských cen s možným dopadem na nákupní preference spotřebitelů.
Náklady a rentabilita chovu prasat v ČR
V ČR jsou sledovány náklady na chov prasat v rámci výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, které zajišťuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). V posledních třech letech (2019-2021, tabulka 2) se náklady na prasnici u hodnoceného souboru 25 až 28 podniků pohybovaly mezi 104 až 110 Kč na krmný den, což odpovídá nákladům 1 160 až 1 236 Kč na jedno odchované sele (ÚZEI 2023).
Tab. 2: Náklady chovu prasnic a výkrmu prasat v ČR (dle šetření ÚZEI)
Pokles v nákladech na odchované sele byl dán růstem počtu narozených a odchovaných selat v letech hodnocení (rozdíl 1 odchované sele na prasnici a rok). Mezi největší nákladové položky patří náklady na vlastní a nakoupená krmiva (28 %), mzdové náklady (21 %) a odpisy (13 %).
Náklady na výkrm prasat byly v letech 2019 až 2021 dle šetření ÚZEI (2023) v souboru 40 až 43 podniků v ČR v průměru 24 Kč na krmný den, resp. 24,7 Kč na kg přírůstku. Náklady na krmný den v roce, resp. na vykrmované prase za rok měly v minulých letech rostoucí tendenci (mezi roky 2010 a 2021 zvýšení o 43 %), ale tento růst byl kompenzován vyšší porážkovou hmotností jatečných prasat, takže ve vyjádření nákladů na kg živé hmotnosti nebyl patrný jednoznačně růstový trend (graf 4).
Nejvyšší nákladovou položkou byla v roce 2021 nakoupená krmiva, která se podílela na nákladech výkrmu celkem až 61 %. Vzhledem k růstu cen krmných plodin v roce 2022 se dá usuzovat i na výraznější růst nákladů výkrmu. Mezi roky 2021 a 2022 se dle evidence ČSÚ (2023) zvýšila cena krmné pšenice a ječmene o 50 a 49 %. Za první tři měsíce roku 2023 ale cena krmné pšenice a ječmene v průměru v ČR naopak klesala – v březnu oproti průměru roku 2022 byly ceny nižší o 8 a 14 % (ČSÚ 2023).
Uvádí se, že dlouhodobě je produkce vepřového masa v ČR bez podpor nerentabilní. Toto potvrzují i výpočty Boudného a Jochymkové (2022) z ÚZEI, kteří uvádí, že v letech 2016 až 2020 byly všechny roky ztrátové a průměrná ztráta na jatečné prase činila 424 Kč. Stejní autoři zároveň doplňují, že při zohlednění všech přímých i nepřímých podpor byla ve sledovaných letech s výjimkou roku 2018 rentabilita včetně podpor kladná (průměrná rentabilita včetně podpor v letech 2016 až 2020 byla +3 %). U podpor (v průměru 548 Kč na kus) autoři uvádí zejména přímé národní dotace, jakými jsou především podpora ozdravení chovu či zlepšení životních podmínek v chovu prasat. Z prostředků EU směřují do sektoru produkce vepřového spíše nepřímé podpory (rozpočítané platby na plochu aj.). Prasata nepatří v rámci SZP mezi tzv. citlivé komodity.
Úroveň rentability ovlivňuje řada faktorů a vedle vstupních a výkupních cen mají vliv na ekonomiku i produkční ukazatele, mezi které se řadí počet narozených a odchovaných selat, ztráty selat a prasat ve výkrmu, dosahované denní přírůstky hmotnosti, spotřeba krmiva na kg přírůstku (krmný den), aj. Z hlavních cílů v oblasti chovu prasat směřujících k vyšší ekonomické efektivitě vyplývají rovněž některá obecná doporučení zpracovaná v roce 2022 v podmínkách Bavorska, která jsou včetně předpokládaného ekonomického přínosu uvedena v tabulce 3 (LfL 2022).
Tab. 3: Obecná doporučení v chovu prasat a jejich ekonomický přínos
Náklady chovu prasat v Německu, v EU a ve světě
V zahraničním obchodě s živými prasaty a vepřovým masem je pro ČR významným obchodním partnerem Německo. V Německu bývá často v ekonomických kalkulacích týkajících se zemědělských komodit preferován výpočet příspěvku na úhradu, který se stanoví rozdílem mezi příjmy a variabilními náklady. Pro kalkulaci úplných nákladů a výpočet zisku a rentability je nutno zohlednit též fixní náklady. Ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko (tabulka 4) byly v období let 2021 a 2022 u 162 podniků s výkrmem prasat vyčísleny variabilní náklady ve výši 3,5 tis. Kč (přepočet 1 EUR=25 Kč) a při připočtení fixních nákladů (1,8 tis. Kč) celkové náklady činily 5,3 tis. Kč na prase, tj. cca 42,4 Kč na kg živé hmotnosti (LKSH 2022).
Tab. 4: Kalkulace produkčních a ekonomických ukazatelů u podniků v Německu1)
Stejně jako v českém souboru byly hlavní položkou variabilních nákladů výdaje na krmiva a ve fixních nákladech dominovaly náklady pracovní. Oproti výsledku českých farem však byly celkové náklady vyšší.
Ve vybraných zemích EU a u některých významných světových producentů jsou v rámci výzkumu InterPIG evidovány náklady chovu prasat na kg JUT. V roce 2021 byly průměrné náklady v EU (při kurzu 1 GBP = 30 Kč) ve výši 45 Kč za kg, nižší byly v USA a v Kanadě a nejnižší hodnoty z vybraných států dosáhly náklady v Brazílii (30-34 Kč za kg, graf 5). Ve státech EU byly náklady nejvyšší v Itálii (55,8 Kč za kg) a naopak nejnižší v Dánsku (38,1 Kč za kg) (ADHB 2023b).
Závěr
Vepřové maso je mezi českými spotřebiteli velmi oblíbené a dlouhodobě je nejvíce konzumovaným druhem masa v ČR. Spotřeba na obyvatele je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě i na světě. Bohužel téměř polovina domácí spotřeby musí být zajištěna dovozy a ČR tak patří v rámci zemí EU ke státům s nejnižší mírou soběstačnosti v produkci vepřového masa. Nejvyšší podíl vepřového je dovážen z Německa, Španělska, Belgie a Polska. Důvodem nízké soběstačnosti je v první řadě ekonomická nevýhodnost chovu prasat v ČR vyplývající z rostoucích cen vstupů (zejména krmných komponent) a nestabilního vývoje výkupních cen. Ve stávajících podmínkách se daří kladnou rentabilitu udržet zřejmě jen některým špičkovým chovům, zatímco řada jiných je nucena v důsledku ekonomického tlaku svou činnost ukončit.
Seznam literatury je k dispozici u autorů příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu QK23020085 a projektu MZE-RO0723.
