Výběr stanoviště pro zajištění pravidelnosti sklizní meruněk aneb jak dopadly meruňky v letech 2021 a 2022 po poškození mrazy
Úvod
Meruňky se v procesu dlouhé evoluce vyznačují rozdílnou mrazuodolností květních pupenů v rámci podmínek sezonních změn ročního cyklu vývoje ovocných dřevin. V hlubokém zimním klidu jsou schopné přežít - 28 °C, některé krajové odrůdy a botanické druhy až -35 °C do – 40 °C. Pro meruňky je charakteristické krátká doba vegetačního klidu, kdy po oteplení v lednu a únoru může docházet k poškození květních pupenů dokonce už při -13 °C až -15 °C. Tyto mrazy v posledních dvou desetiletích nebývají až tak kritické jako tomu bývalo dříve a proto šlechtění na absolutní mrazuodolnost v době hluboké dormance není již tak stěžejní.
Odrůdy, jejichž květní pupeny i v pozdních etapách vývoje v předjaří a na jaře zachovávají vysokou úroveň mrazuodolnosti, představují zvláště cenné položky pro stabilitu sklizní a rovněž jako výchozí materiál ve šlechtění na mrazuodolnost zvláště v oblastech s pozdními mrazíky. Jedná se o cenou vlastnost, kterou prokazují některé odrůd zvláště v tomto období, tedy po oteplení a následném výskytu mrazů.
Jak meruňky reagují a přizpůsobují se těmto nepříznivým podmínkám jarního období?
U některých odrůd v období po ukončení zimního klidu jsou květní pupeny na nižší intenzitě svého vývoje - tvorby pylu a nereagují tak rychle na oteplení tím, že mají tzv. vyšší vegetační nulu, tedy teplotu, která rozvoj etapy mikrosporogeneze vyvolává. Dalším ochranným opatřením je, že některé odrůdy vyžadují vyšší počet jednotek těchto teplot k rozvoji následných etap vývoje, anebo máme některé odrůdy, které dokáží rychle reagovat na pokles teplot tím, že přeměňují škroby v cukry a tím, zvyšují osmotické prostředí buněk, což zvyšuje úroveň odolnosti. Jednou z dobrých vlastností je postupné a pozdní kvetení, kdy se nepřímo zvyšuje adaptabilita k výskytu mrazíků tím, že část květů či plůdků bude poškozena, podle toho kdy mrazíky přijdou a jak často po sobě. Na tuto těsnou závislost tj. vývojem květních pupenů s mrazuodolností poukázal Elmanov et al. (1964). Mezi 400 hodnocenými odrůdami meruněk pěstovanými v podmínkách Krymu nejvyšší podíl odrůd se zanedbatelným poškozením měly genotypy s pomalým vývojem (74 %) morfogeneze květních pupenů, zatímco 54,2 % genotypů s rychlým vývojem mělo silné poškození pupenů 80-100 %.
|
Obr. 1: Bergeval - násada plodů sad Trkmanka 17.5.2021 |
V podmínkách globálního oteplování nebo resp. s provokujícím oteplením v předjaří a zpětnými návraty chladných nebo dokonce mrazových period je úroveň mrazuodolnosti s výběrem stanoviště pro pěstování to nejdůležitější k zabezpečení pravidelných sklizní. Výběr vhodného stanoviště je kritériem neméně důležitým jako výběr vlastní odrůdy a celková agrotechnika. Obecně jako velmi vhodné polohy pro pěstování zejména teplomilných dřevin se považují první terénní výstupy z rovin. Glišič (2022) jako nejstabilnější polohy pro pěstování meruněk v okolí srbského města Čačak považuje nadmořskou výšku 320 až 500 m nad mořem, zatímco polohy pod 300 m a nad 500 m n. m. byly bez úrody pro většinu pěstovaných odrůd.
Mrazuodolnost mladých juvenilních plůdku rovněž souvisí s odolností či citlivostí odrůd a výběru vhodné pěstitelské polohy. Nástupem změny klimatu v 90. letech se stává limitujícím mrazuodolnost květů a mladých plůdků na mrazíky, více než mrazuodolnsot květních pupenů. Takže opět u meruněk mají pěstitelé problémy se stabilitou a pravidelností sklizní. Meruňky tak i nadále zůstávají jedním z ovocných druhů, kdy je problém je dopěstovat a menší problém se stává jejich obchodovatelnost. Je nezbytnou nutností kromě volby vhodných odrůd a podnoží vybrat mikro stanoviště, které bude nápomocné úniku či snížení vlivů jarních mrazíků a následného poškození.
V roce 2021 a 2022 byly hodnoceny násady plůdků odrůd meruněk po červnovém opadu a případně poškození víceletého dřeva odrůd meruněk v podmínkách jižní Moravy.
|
Obr. 2: Bergeval - detail špatně vyinutých květů - duben 2022 |
Souhrn
Ve dvou na mrazy kritických letech byly převážně na jednom katastrálním území jižní Moravy vyhodnoceny násady plůdku po červnovém opadu jako indikátor mrazového poškození květních pupenů a květu. Byl jednoznačně potvrzen vliv správného výběru mikro stanoviště, kdy se projevily značné rozdíly nejen v úrovni násady plůdků, ale i v poškození dvou až tříletých větví mrazem a to u stejné odrůdy meruněk avšak rostoucí na jiných stanovištích z pohledu rizikovosti či stability výskytu mrazů v předjaří a na jaře. Jako odrůdy více adaptované se stabilnější násadou plodů byly vybrány: Bergeval, Bergarouge, Shamade, Sefora a Frisson.
Materiál a metody
Na šesti lokalitách a výsadbách meruněk nacházejících se především na katastrálním území Velké Bílovice a dvou ne příliš vzdálených lokalitách na Znojemsku byla po červnovém opadu pozorována násada plodů ve dvou výškových úrovních stromů a to do 2 m nad zemí a nad 2 m. Násada plodů byla hodnocena devíti bodovou stupnicí, kde 9 je nejvyšší hodnotou znaku a 1 je zcela bez násady. Tato vlastnost byla považována jako indikátor mrazuodolnosti za podmínek, že všechny odrůdy kvetly naplno, tedy na úrovni 8-9 bodů v rámci bohatosti kvetení, což bylo ověřeno.
V roce 2021 se vyskytly mrazy v období února, kdy po oteplení se stromy nenacházely v hluboké dormanci a došlo i poškození plodného dřeva, tj. dvou až tříletých větví. Bylo zaznamenáno poškození - odumření těchto větví co do počtu na stromě tak i jejich četnost výskytu. Toto hodnocení bylo provedeno rovněž devítibodovou stupnicí, kdy body 1-3 znamenají velmi silné poškození tj. více než 50% dvou-až tříletých větví, značné obnova koruny po silném profylaktickém řezu, 4 až 6 středně silné poškození - do 50 % větví s obnovou větví do 30 % a dále 7-8 bodů jen mírné poškození do 10% a ne všech pozorovaných stromech, 9 zcela bez poškození.
V roce 2022 byly květní pupeny podchlazeny a ve svém vývoji negativně ovlivněny v průběhu téměř 14 dní března a kritický mráz nastal 4. 4. 2022 v době plného květu. (-6 °C). Provozní výsadby většiny hodnocených sadů byly vysázen v letech 2016-2018, na Znojemsku pak byly jeden sad starší, z roku 2009 ostatní z roku 2014. Ve všech sadech proběhla na vysoké úrovni agrotechnika a veškeré opatření vedoucí k ideální násadě plodů, tj. fertigace, základní vyhnojení, přihnojování na list, ochrana proti chorobám a škůdcům.
Výsledky a diskuse
V obou letech hodnocení byly výnosy meruněk v oblasti jižní Moravy ovlivněny výskytem mrazů. V roce 2021 to byly dokonce mrazy, které poškodily na velmi nevhodných lokalitách i dvou až tříleté větve, přestože mrazy dosahovaly jen -10 °C. Příčinou toho byla teplá zima, výstup z hluboké dormance a nedokonalé otužení stromů, kdy docházelo ve vlhkých a níže umístěných lokalitách k poškození víceletého dřeva. V obou letech na výši mrazového poškození a tím i násadu plodů měl vliv lokality tj. mikro rajonu. Byly potvrzeny mnohaleté zkušenosti místních obyvatel. Na katastrálním území Velké Bílovice se nacházejí sady firmy Bílovice na devíti resp. šesti mikro rajonech vzdálených od sebe ve vzdálenosti 10 km. Jako nejméně stabilní tedy nevíce rizikové byly vyhodnoceny sady na tzv. Trkmance a na Svárově. Dále s horší stabilitou sklizní byly sady u větrolamu před dálnicí ve směru k Podivínu. V obou letech sady u Vodárny vykazovaly nejvyšší úrody a násadu plodů (u stejných odrůd 5-7 bodu násada plodů oproti 2,4,-2,8 na lokalitách Trkmanka a Svárov). Velké rozdíly jsme zaznamenali v rámci odrůd, ale i u jedné a té samé odrůdy rostoucí na různých stanovištích.
|
Obr. 3: Springlush - poškození dvou-tříletého dřeva, sad Trkmanka 17.5.2021 |
Vůbec nejvíce citlivá odrůda k předjarním a jarním mrazům byla zaznamenána Sprinblush, Banzai a to minimálně na dvou lokalitách z pohledu rizikovosti. Mezi další citlivé odrůdy vůči tomuto činiteli patří odrůdy Goldrich, Tsunami, Anegat , Congat s Bohutickou. Poslední tři odrůdy však byly vysázeny jen na jedné a to horší lokalitě. Ke středně odolným s většinou průměrnou násada a to jak z horší – rizikovější pěstitelské polohy tak i stabilnější lze začlenit tyto odrůdy: Frisson, Big red, Shamade, Kuresia a Bergarouge.
Mezi odrůdy s nejvyšším projevem plodnosti na všech lokalitách patřila odrůda Bergeval, která dosahovala v průměru za všechny lokality 7,8 bodů a jako u jediné odrůdy bylo přistoupeny k mechanické probírce plodů. Ve dvou výsadbách na Znojemsku bylo poškození nižší než ve zmíněných dvou velmi rizikových výsadbách ve Velkých Bílovicích, úroveň násady plodů kopírovala výsledky získané na Břeclavsku. K odrůdám s nejnižší násadou bylo možné přiřadit Bhart, Sofinka Springblush, kdy jejich násada plodů se pohybovala od 2 do 3,5 bodů. Jako odrůdy se střední násadou byly vypozorovány - Anegat, Vertige a Candela následně pak s vysokou násadou odrůdy Bergeval a Bergarouge. Ve starším sadě v jeho vrchní části bylo poškození minimální i na jinak citlivých odrůdách, kdy jejich násada plodů se pohybovala od 6,5 u Velkopavlovické do 7,5 u odrůd Bergeron a Bergarouge.
V roce 2022 se jednalo o netypické poškození již v rámci vývoje květního pupenů v období tzv. post dormance, hlubokého vegetačního klidu, kdy u odrůdy Bergeval byl zaznamenán nedokonalý vývoj korunních plátků. Jejich počet byl snížen a u některých květů úplně chyběl, takto vyvinuté květy měly v mnoha případech abortovaný tedy nedokonale vyvinutý semeník. Tento jev mohl být následkem přeplození v minulém roce a již špatně započatou iniciací a diferenciací květních pupenů. Na základě osobního sděleno kolegů z Velkých Pavlovic (Pavel Gála- osobní sdělení, 2022) v jejich podmínkách dostatečně nasadily plody kromě již zmíněných odrůdy Koolgat a Digat
Závěr
Pro úspěšné pěstování meruněk a to nejen v podmínkách severního okraje pěstování, kterým i přes změnu klimatu stále zůstáváme, bude volba správného stanoviště vždy kritéria číslo jedna. Na reakcích a stupni poškození v těchto dvou letech a na jednom katastrálním území od sebe ne příliš vzdáleném jsme získali jasnou odpověď. Výběr mikro stanoviště v rámci rajonizace má své velké a rozhodující opodstatnění. Samozřejmě, že i výběr otužilé a dobře adaptované odrůdy zůstává spolu s úrovní agrotechniky významným činitelem. Zatím předběžně na základě těchto dvou kritických let, které nás doprovází čím dál častěji, můžeme jako více adaptované odrůdy k těmto abiotickým jevům vybrat odrůdy: Bergeval, Bergarouge, Shamade, Sefora a Frisson.
Použitá literatura je k dispozici u autorů.
Seznam literatury
Elmanov S.I., Jablonskij E.A.., Šolochov A.M., Sudakevič J.E. (1964): Zimovynoslivosť generativnych organov persika, abrikosa i mindalja v svjazi s osobennostjami ich razvitija. Naučnije trudy NBS. Kolos, 1964, 237-255.
Gála Pavel-osobní sdělení, Velké Pavlovice, 2022
Glišič I.- osobní sdělení, Čačak, 2022
