Aktuální situace s kněžicí (bzdochou) mramorovanou v ČR
Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys Stål, 1855) je jedním z nejnovějším invazních druhů škůdců v ČR. Jedná se o ploštici, která dovede napáchat značné škody v zemědělství, především na ovoci a zelenině. Kněžice mramorovaná byla u nás poprvé potvrzena v roce 2018 v Lukové u Přerova, koncem téhož roku byla zaznamenána i v Praze u Holešovické tržnice, kam se pravděpodobně dostala spolu s dovezenou zeleninou či ovocem. Od té doby byly zaznamenány výskyty v několika městech po celé ČR.
Původně pochází kněžice mramorovaná z východní Asie, konkrétně bylo její rozšíření známo především v Číně, Japonsku, na Taiwanu, v Koreji a ve Vietnamu. V Severní Americe byla poprvé zaznamenána v roce 2001 a do roku 2012 se dokázala rozšířit do 38 států USA. Později se rozšířila do různých částí světa včetně Evropy, kde byla poprvé nalezena v Lichtenštejnsku v roce 2004. V následujících letech se kněžice rozšířila do dalších zemí Evropy – Švýcarska, Francie, Německa, Itálie, Řecka, Maďarska atd.
|
Obr. 1: Dospělec kněžice mramorované |
Způsob šíření
Přestože jsou kněžice poměrně dobrými letci, k rozšíření kněžice mramorované přispěla především globalizace. Díky globálnímu obchodu, zejména transportu ovoce a zeleniny, se kněžice šířila a patrně stále šíří pasivně. Potvrzení této teorii napomáhá fakt, že se kněžice nachází nejdříve ve velkých městech, typicky na tržnicích, ve skladech či v botanických zahradách. Odtud se následně aktivně šíří do okolí a můžeme se s ní pak setkat v městských parcích nebo na soukromých zahrádkách.
Popis a životní cyklus
Kněžice mramorovaná má sosák složený pod tělem a první pár křídel má přeměněný v polokrovky – zčásti kožovité, zčásti blanité. Velikost těla může být až 17 mm. Co se týče zbarvení těla, tak převládá hnědá a hnědožlutá barva, doplněná občasnými žlutavými skvrnami a tmavě zeleným metalických až černým tečkováním. Okraje zadečku jsou střídavě žlutě a černě páskované. Spodní část těla je krémová až žlutohnědá s černým tečkováním. Nohy jsou hnědožluté s černým tečkováním, tykadla bývají hnědočerná a v místě dotyku tykadlových článků světle kroužkovaná. Hlava má téměř obdélníkový tvar. Na rozdíl od podobné kněžice mlhovité, které se velmi podobá, nemá na spodní straně těla mohutný trn. Nymfy jsou nezaměnitelné pro svou černo-bílou kresbu a otrněný okraj předohrudního štítu a hlavy. Nápadným znakem je i charakteristický zápach, který při podráždění vylučuje, stejně jako jiné druhy ploštic.
|
Obr. 1: Rozdíly mezi kněžicí mramorovanou a kněžicí mlhovitou (zdroj www.najdije.cz) |
V podmínkách ČR má tato kněžice zatím jednu generaci za rok. V subtropických oblastech mívá 1–2 generace a např. v tropické oblasti jižní Číny, se dle literatury, předpokládá vytvoření i 4–6 generací. Kněžice mramorovaná přezimuje ve stádiu dospělce. V časném létě klade po spáření vajíčka. Při vyhledávání partnerky k páření produkují samci feromony a vytváří vibrační signály a samice je opětují. Vibrace slouží k rozpoznání se navzájem a k lokalizaci. Ke kladení dochází v průběhu celého léta, od poloviny června do konce září. Bílá až světle zelená vajíčka soudečkovitého tvaru se obvykle nacházejí ve shlucích po 20–30 kusech na spodní straně listu a líhnou se asi po jednom týdnu. Nymfy procházejí pěti instary. V ideálních podmínkách trvá celý vývoj od vajíčka po dospělce 35–45 dní. Samice je schopná během života naklást až 400 vajíček. Vylíhlé larvy škodí taktéž sáním na mnoha plodinám, a během vývoje mohou hostitelské rostliny střídat. Dospělci jsou velmi dobří letci. V období hledání vhodného místa k přezimování se často stává obtížným hmyzem pro obyvatelé domů, kde se snaží najít zimoviště. Zapáchající sekret, hlučný let, kontaminace stěn a podlah dělá z kněžice mramorované nepříjemný hmyz i v tomto směru. I díky tomu, že u některých lidí mohou vznikat alergické reakce.
Příznaky poškození
Kněžice mramorovaná patří mezi tzv. polyfágní škůdce. Díky této vlastnosti může způsobovat škody u mnoha druhů původních i nepůvodních rostlin a to jak okrasných tak zejména zemědělských. V případě ovocnářství na evropském kontinentu jsou ohroženy prakticky všechny ovocné plodiny. Dospělci a nymfy škodí sáním. Vpich představuje vstupní bránu pro sekundární bakteriální a houbové infekce a sekretem z pachových žláz znehodnocuje chuť ovoce a kvalitu lisovaných šťáv. V důsledku sání dochází následně k nekrózám a deformacím. Mimo ovocné plodiny napadá kněžice mramorovaná také mnoho druhů zeleniny, např. papriky, rajčata, lilky, chřest, brukvovitou zeleninu, tykve, atd.
Možnosti ochrany
Nutno přiznat, že ochrana proti kněžici mramorované je velmi obtížná. Základem ochrany je, stejně jako u většina škůdců, monitoring. V tomto případě se nejčastěji používají různé druhy feromonových lapáků. Literatura uvádí, že ideální rozmístění lapáků v ovocném sadu je cca 50 m od sebe. Mimo lapáky je možné kněžici monitorovat také sklepáváním, smýkáním a vizuální kontrolou. Dospělci nalétávají i do světelných lapáků. Jednou z dalších možností je metoda attract-and-kill, která spočívá v lákání jedinců, v tomto případě kněžic, do speciálně upravených lapáků, kde jsou následně usmrceni. Použití chemických insekticidů je také možné, rizikem však může být velmi krátkodobý účinek a existují důkazy o vývoji rezistence. I tam, kde je insekticid účinný, dochází k opětovné migrací z neošetřených oblastí. Navíc časté použití insekticidů není ideální kvůli narušení systému integrované produkce proti škůdcům. Někteří autoři uvádí jako efektivní ochranu aplikaci kaolínu a zasíťování výsadeb. V biologické ochraně se ve světe nejčastěji používá vaječný parazitoid Trissolcus japonicus, který se vyskytuje ve většině plodin včetně polních plodin a Anastatus sp., který preferuje více lesní prostředí. Z dalších druhů využívaných k biologickému boji lze jmenovat Telenomus sp., převažuje v polních plodinách, zelenině, sadech i v lesích a Ooencyrtus sp.. Pokud chceme zabránit pronikání kněžic do domácností, doporučuje se použít okenní sítě, sítě do dveří a všech větracích otvorů. Dále je třeba utěsnit praskliny v oknech a rámech dveří. Pokud se přesto někteří jedinci dostanou dovnitř, lze je odchytit ručně nebo pomocí vysavače.
|
Obr. 3: Feromonový lapák typu Fan Blade |
Aktuální situace v ČR
Monitoringem kněžice mramorované na území ČR se zabývalo několik institucí, jejichž výsledky posloužily jako data pro tvorbu výsledné mapy (Mapa 1), na které jsou znázorněny jak pozitivní, tak negativní nálezy. Uvedená data pochází z výsledků projektů NAZV (QK22020019, QK1710200) a také z verifikovaných dat hlášených veřejností a dalších subjektů či z veřejně přístupných databází (NDOP, ÚKZÚZ, NAJDI.JE, iNaturalist). Jak je z výsledné mapy patrné, největší ohniska výskytu jsou především velká města a jejich okolí, která slouží jakožto významná dopravní centra mezinárodního obchodu a turistického ruchu. Konkrétně v Praze bylo evidováno 37 záznamů kněžice mramorované, Brně 14, Olomouci 7, Českých Budějovicích 3. Pokud bychom se v rámci monitoringu zaměřili pouze na ovocné sady, s ohledem na velký potenciál škodlivosti kněžice, lze konstatovat, že doposud nebyla v sadech v ČR zaznamenána v takovém množství, jaké je evidováno v sadech v zahraničí. Jediný nález kněžice mramorované z produkčních sadů je z oblasti Znojemska, kde byla nalezena v jabloňové výsadbě v roce 2023.
Závěr
Kněžice mramorovaná je velmi nebezpečný škůdce, který dokáže způsobovat významné hospodářské škody. V návaznosti na zkušenosti ze zahraničí a současné portfolio dostupných účinných látek v ČR, je velmi pravděpodobné, že by v případě potřeby neměli pěstitelé ovoce dostatečně efektivní nástroj k potlačení populací této invazní kněžice. Pozitivním zjištěním je, že přestože je v ČR kněžice mramorovaná přítomna, tak doposud nezpůsobuje významné škody, jaký je potenciál tohoto druhu. Je ale potřeba být stále bdělý, pokračovat v každoročním monitoringu výskytu a v případě nástupu škodlivosti v ovocných sadech či jiných zemědělských komodit, přistoupit k aktivní ochraně pomocí všech možných dostupných chemických i nechemických ochranných postupů.
Poděkování
Tato práce byla realizována za finanční podpory Ministerstva zemědělství - projekt NAZV QK22020019.
