Výhody precizního krmení prasat
Prasata jsou monogastrická zvířata, která jsou v mnoha zemích chována průmyslovým způsobem a jsou krmena vysoce kvalitním krmivem. Náklady na krmivo představují více než 60 % celkových výrobních nákladů. Přesné denní krmení snižuje významně náklady, jelikož prasata zadržují podstatně více bílkovin z krmiva než prasata v konvenčních programech fázového krmení skupin.
| Obr. 1: Prasata jsou monogastrická zvířata, která vyžadují vysoce kvalitní krmiva (foto archiv) |
Příliš mnoho dusíku
Hospodářská zvířata jsou obecně málo efektivní při přeměně živin z krmiva na potraviny (resp. maso). U rostoucích prasat je zachováno pouze 15 až 33 % bílkovin (resp. dusíku), obvykle nejdražší složky krmiva. Zbytek dusíku se vylučuje močí, stolicí a trávicím plynem.
Nadto, chovatelé prasat chtějí zajistit, aby byly splněny požadavky nejnáročnějších zvířat ve stádě, a proto mnoho prasat ve stádě dostává více živin, než potřebuje. Kromě toho, aby byla zohledněna variabilita účinnosti krmiva u prasat, potenciální zdravotní problémy jednotlivce a další faktory, jsou do receptury krmiva zahrnuty bezpečnostní rezervy. Tyto postupy způsobují, že mnoho prasat dostává příliš mnoho bílkovin a vylučuje příliš mnoho dusíku (viz graf).
Graf: Obsah lysinu (%) v krmivech pro rostoucí prasata v závislosti na věku (dny).
Plná čára ukazuje, kolik lysinu se obvykle podává při třífázovém konvenčním krmení ve srovnání s denním individuálním krmením, které splňuje 110, 100, 90 a 80 % nutričních požadavků - NP (zdroj Pomar C. a Remus A., 2019).
Udržitelnost díky přesnému krmení
Jelikož se požadavky na živiny rostoucích prasat časem mění, je nejčastěji používán konvenční třífázový režim krmení. I když tato praxe poskytuje lepší přizpůsobení živin v krmivu potřebám rostoucích prasat, problémy s nadměrným vylučováním dusíku přetrvávají.
| Obr. 2: Automatický dávkovač krmiva identifikuje prase a namíchá krmnou dávku dle jeho potřeb (foto Aline Remus) |
Pokud však lze krmivo připravovat a upravovat denně pro celé stádo nebo nejlépe pro každé jednotlivé prase, mnohem lépe se shodují složky a množství krmiva s požadavky zvířat a efektivitu využití živin lze výrazně zvýšit. Při individuálním krmení může retence dusíku překvapivě dosáhnout více než dvojnásobku (70 %) konvenčního třífázového krmení.
Kromě toho šetří systém přesného dávkování producentům peníze, protože snižuje obsah surových bílkovin v krmivech, snižuje plýtvání krmivem a poskytuje spoustu příležitostí k použití levných vedlejších produktů, jako jsou např. ovesné slupky.
Principy přesného krmení
Přesné krmení na komerční farmě vyžaduje alespoň dvě různá krmiva, formulovaná s různými úrovněmi čisté energie, stravitelnými aminokyselinami a dalšími základními živinami. Jedno z krmiv (př. A) je vysoce nutričně koncentrované, formulované tak, aby na začátku období splňovalo požadavky nejnáročnějších prasat. Druhé (B) má nižší koncentraci živin a na konci období výkrmu splňuje potřeby méně náročných prasat.
| Obr. 3: Systém elektronického krmení holandské firmy Nedap (foto Nedap) |
Přesné krmení vyžaduje systém, který automaticky míchá 2 krmiva, buď míchá každý den pro skupiny nebo pro každé jednotlivé prase. V obou případech je nutný způsob měření hmotnosti každého prasete.
Je zřejmé, že pro individuální krmení je nutný způsob, jak rozlišovat jednotlivá prasata. Plastové knoflíkové štítky vložené do ucha mohou obsahovat pasivní identifikační transpondéry (RFID), které přečte systém přesného dávkování, když prase vloží hlavu do žlabu. V ten okamžik je vytvořena a doručena jedna vlastní směsná porce. Časová prodleva zajišťuje, že prase sežere celou porci, než dostane novou porci. Velikost porce se postupně zvyšuje a pohybuje se mezi 15 a 25 g.
Dopad krmení na životní prostředí
Konvenční výkrm prasat probíhá ve velkých skupinách a dostávají stejné krmivo během relativně dlouhých krmných období (fází), i když se růstový potenciál a požadavky na živiny mění. Strategie krmení a složení krmiva mají důležitý vliv na užitkovost zvířat a složení hnoje. Nezachycené živiny se vylučují a představují významné ekonomické ztráty a přispívají ke zvýšení dopadu produkce vepřového masa na životní prostředí (jako v případě dusíku a fosforu).
Prasata je možné krmit krmivy formulovanými tak, aby přesně uspokojila jejich každodenní požadavky. Slibnou technikou je krmení směsí a automatická distribuce dvou krmiv, která v kombinaci s proměnlivými poměry splňuje požadavky prasat během růstového období. To umožňuje výrazné snížení vylučování živin a nákladů na krmení. Krmení směsí je také slibnou volbou pro výrobce krmiv, protože je třeba připravovat, přepravovat a skladovat pouze dvě krmiva, přičemž se časem mění pouze podíly ve směsi.
Tým vědců z Brazílie a Kanady nedávno zkoumal dopad přechodu z konvenčního fázového krmení na systém přesného dávkování krmiva, a to pro skupiny a pro jednotlivá prasata. Obecně dospěli k závěru, že přesné krmení je jasně účinným přístupem ke zlepšení environmentální udržitelnosti produkce prasat.
Náklady a návratnost investic
Náklady na systém přesného krmení prasat zahrnují náklady na dávkovač krmení, štítky RFID a způsob měření hmotnosti. Váhy nejsou potřeba, protože systém kamer a softwaru dokáže odhadnout hmotnost prasete podle jeho velikosti. Hlavními náklady na přesné krmení je samotný dávkovač, ale očekává se, že při uvedení na trh budou ceny podobné stávajícím krmítkům.
Úspora nákladů plyne z výroby 2 krmiv (místo 3 krmiv pro třífázové krmení) a krmení méně proteinu, ze snížení plýtvání krmivem a možného využití vedlejších produktů. Používání vedlejších produktů často souvisí se ztrátou výkonu. Při konvenčním krmení se musí v průběhu času pomalu zvyšovat množství vedlejšího produktu, aby se prasata přizpůsobila a předešlo se ztrátě užitkovosti. Při přesném dávkování jsou však vedlejší produkty podávány po celou dobu ve velmi nízkém procentu. Například ovesné slupky mohou být zastoupeny maximálně 15 % v krmivu B a prasata na začátku dostávají směs 20 % B a 80 % A, ale ke konci většina prasat dostává 80 % krmiva B a jejich výkon není v žádném okamžiku ovlivněn.
| Obr. 4: Nejčastěji je používán konvenční třífázový režim krmení prasat (foto archiv) |
Více než udržitelnost
Kromě udržitelnosti a nižších nákladů poskytuje systém jednoduchých kamer a softwaru ve stáji prasat spolu s údaji z přesného dávkovače množství informací, které lze použít k úpravě složení jatečných těl prasat a k rychlejšímu řešení jednotlivých zdravotních problémů než v konvenčních zemědělských systémech.
V experimentálním nastavení se používá rentgenová technologie k měření depozice bílkovin v průběhu času a současně se měří hmotnostní přírůstek. Ze získaných dat se potom vyvíjí matematické modely. Sledovat ukládání bílkovin je důležité, jelikož se požaduje, aby prasata nejen rychle rostla, ale aby byla efektivní při vytváření svalů. Aby využití živin bylo co nejrychlejší, aby se dosáhlo co největšího přírůstku libového masa, aby se snížili náklady a maximalizovala udržitelnost a aby se z krmiva získala co nejvyšší hodnota. Precizní individuální krmení to vše umožňuje.
Ukazuje se, že genetické rozdíly jsou významné. Existuje variabilita v ukládání bílkovin a v mnoha dalších metabolických procesech dokonce i ve vrzích se stejnými rodiči, takže jednou z věcí, na kterých se pracuje, je pochopení toho, proč se ukládání bílkovin u prasat se stejným genetickým pozadím liší při poskytování stejného krmiva. Jde o identifikaci genetických markerů.
| Obr. 5: Konvenční výkrm prasat probíhá ve velkých skupinách a dostávají stejné krmivo během relativně dlouhých krmných období (foto archiv) |
Zlepšení zdraví stáda
Se softwarem a kamerami lze identifikovat každé prase podle fyzikálních charakteristik a sledovat chování a způsob krmení každého prasete a detekovat onemocnění den nebo dva před výskytem dalších příznaků. První známkou nemoci bývá snížený příjem krmiva. S takovým prasetem lze zacházet dříve, izolovat jej a zabránit tak šíření nemocí, což podstatně snižuje náklady. Software vyškolený k identifikaci jednotlivých prasat již byl vyvinut např. na univerzitě v Nebrasce a sledoval aktivitu prasat (výdej energie). Může tak být např. prozkoumán vztah mezi aktivitou a rozdíly ve složení jatečně upravených těl.
Individualizovaná výživa zajistí udržitelnost
Každodenní formulace dvou krmiv potřebných pro krmení ve směsi a souběžná úprava koncentrace živin tak, aby odpovídala vyvíjejícím se požadavkům prasat, může být účinným přístupem k významnému snížení nákladů na krmení a vylučování dusíku a fosforu v produkčních systémech prasat. Tento přístup lze také použít u březích a kojících prasnic a u jiných hospodářských zvířat.
Předběžné výsledky naznačují, že individuální krmení na míru může vyžadovat o 25 % méně živin než konvenční systémy krmení, zatímco jejich vylučování lze snížit téměř o 50 % a náklady na krmivo o více než 10 %.
| Obr. 6: Rostoucí prasata lze krmit tak, aby se přesně uspokojily jejich každodenní požadavky (foto archiv) |
Do budoucna další pochopení metabolismu a výživy na úrovni jednotlivých prasat umožní pokrok ve vědě o zvířatech a otevírá nové příležitosti pro individualizovanou výživu. Je zřejmé, že nepřetržité a automatické sledování zvířat a zemědělských zdrojů pomocí systémů přesného krmení může podporovat lepší rozhodnutí o produkci na úrovni farmy, což v konečném důsledku zvyšuje ziskovost, efektivitu a udržitelnost celého produkčního systému.
Reference u autora
