Úvod / Pôdohospodárstvo podľa tém / Živočíšna výroba / Ošípané

Chov plemenných kanců

25-11-2020
Ing. Eva Václavková, Ph.D.; Ing. Jaroslava Bělková, Ph.D. | [email protected]
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Praha, Oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí

Z hlediska reprodukce má plemenný kanec stejně významnou úlohu jako prasnice. Na genetickém založení potomků se podílí stejným dílem jako prasnice. V současné době je převážná většina prasnic zařazena v inseminaci a kanci jsou chováni na inseminačních stanicích. Každý kanec využívaný pro produkci inseminačních dávek po sobě zanechá mnohem více potomků než kanec v přirozené plemenitbě. Proto je pro inseminaci potřeba vybírat vhodné plemeníky s výbornými reprodukčními i produkčními vlastnostmi. V každém šlechtitelském programu má kanec dvě významné role, jednak je zdrojem genetického pokroku a jednak ovlivňuje velikost vrhu a úroveň reprodukce dané prasnice, tedy v kratším časovém měřítku.

První příznaky sexuálního chování se u kanečků začínají objevovat již kolem 3 měsíců věku. V tomto období dochází ve varlatech ke vzniku primárních spermatocytů. Od věku 4-5 měsíců se začínají tvořit sekundární spermatocyty a v 6 měsících již vznikají dozrálé spermie. K plemenitbě, ať přirozené nebo k inseminaci, se nedoporučuje využívat kance mladší 8 měsíců věku. Sekrece feromonů začíná až od 10 měsíců věku. Feromony jsou tvořeny ve varlatech a ovlivňují chování prasniček a fyziologické pochody probíhající během říje prasniček a prasnic. Z tohoto hlediska lze za plnohodnotného kance považovat toho, který tyto feromony již tvoří. Chovná dospělost kance nastává ve věku 9-12 měsíců. Pokud bychom kance začali reprodukčně využívat dříve, můžeme negativně ovlivnit jeho plodnost v následném období. U mladých plemeníků také dojde snadno k vyčerpání, což se projeví snížením pohlavní aktivity a kvality spermatu. Je důležité si uvědomit, že spermiogeneze, tedy vývojový cyklus spermie, trvá zhruba 6 týdnů. Každá změna, ať pozitivní nebo negativní, kterou uskutečníme v krmné dávce nebo změně prostředí, se na kvalitě spermatu projeví až po této době.

Než dojde k zařazení kance do plemenitby, musí projít selekcí, při které se posuzuje nejen množství a kvalita ejakulátu, ale také další ukazatele, jako je plemenná hodnota, tělesný rámec, zdravotní stav, pohlavní výraz, temperament, vyjádření sekundárních pohlavních znaků, vývin varlat, temperament nebo stav končetin. Každý plemenný kanec musí být zařazen do kontroly užitkovosti dle platných legislativních předpisů a podle pokynů a metodik Svazu chovatelů prasat. Kanci, kteří mají být zařazeni na inseminační stanici, musí projít karanténou.

Obr. 1

Obr. 1: Kanec Fote 54 plemene Bílé otcovské

Mladé kance je nutné navyknout na odběr spermatu na fantomu. Vytvoření reflexu na místo odběru se u mladých kanců vytváří poměrně rychle, ale i zde hraje roli individualita každého jedince. Důležitý je první skok na fantom, poté již obvykle kanec skáče ochotně. Významná je zde role ošetřovatele, který musí s kancem zacházet klidně, vyloučit rušivé zvukové nebo pachové podněty, odstranit možné překážky v okolí fantomu. Fantom musí být pevný a stabilní, podlahy nesmí být kluzká.

Podle plemenářského zákona a platné prováděcí vyhlášky se na inseminační stanici smí používat výhradně plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků, inseminační stanice musí vést provozní záznamy o jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační stanici, o odebraném spermatu, o vyrobených inseminačních dávkách a o výdeji inseminačních dávek a předávat je pověřené osobě a předávat provozní záznamy pověřené osobě. V přirozené plemenitbě mohou chovatelé používat pouze plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků. Chovatelé zajišťující přirozenou plemenitbu jsou povinni vést záznamy o provádění přirozené plemenitby a tyto předávat pověřené osobě. Na inseminační stanici jsou, dle vyhlášky, vedeny 4 druhy evidence: stájová evidence kance (identifikační číslo kance, číslo ústředního registru kance a datum narození), evidenční karta kance (identifikační údaje, potvrzení o původu, záznamy veterinárního dozoru a ostatní doklady týkající se kance), záznam o odběru spermatu (údaje o hodnoceném spermatu, kontroly přežitelnosti spermií) a záznam o výdeji inseminačních dávek (údaje o odběrateli, datum odběru a výdeje, číslo ústředního registru a linie kance, počet inseminačních dávek).

Obr. 2

Obr. 2: Kanec plemene Přeštické černostrakaté

Na inseminační stanici je sledována kvalita ejakulátu. Na produkci spermatu kanců má vliv celá řada faktorů. Mezi ně patří například plemenná příslušnost a věk kance, vlivy prostředí (teplota, výživa, sezónnost, frekvence využívání. Ačkoliv existují meziplemenné rozdíly v kvalitě a kvantitě kančího spermatu, nelze jednoznačně říci, že některé plemeno je lepší než ostatní. Posuzovaných vlastností je celá řada a tvoří ucelený komplex a žádné plemeno nevyniká ve všech sledovaných znacích. Obecně lze konstatovat, že plemena, která dosahují nižšího obejmu ejakulátu se vyznačují vyšší koncentrací spermií (tabulka1). Z hlediska věku kance a kvality ejakulátu, jak již bylo uvedeno výše, je jako hranice uvažován věk 8 měsíců, kdy je kvalita ejakulátu považována za optimální. Maximální objem ejakulátu kanec produkuje ve věku zhruba 3,5 roku. Teplota prostředí je velmi významný faktor, který ovlivňuje reprodukční výkonnost kance. Kritické jsou horké letní měsíce. Prase má omezené možnosti termoregulace a dochází k tepelnému stresu. Vlivem vysoké teploty dochází ke snížení pohyblivosti spermií a zvýšení počtu morfologicky abnormálních spermií v ejakulátu. Tyto změny se objevují až po určité době od začátku působení nepříznivé teploty, což souvisí s délkou vývojového cyklu spermií. Jako kritická hodnota teploty prostředí se uvádí 26 °C. Dalším vnějším faktorem působícím na kvalitu ejakulátu kanců je vliv fotoperiody a sezónnosti. Ačkoliv vlivem šlechtění došlo u prasat k potlačení sezónnosti (na rozdíl od divokých prasat), určitá vnímavost jim zůstala a reprodukční funkce u některých jedinců mohou být stimulovány úbytkem denního světla. V tabulce 2 jsou uvedeny některé sledované parametry kvality ejakulátu kanců vzhledem k ročnímu období. Jako jeden z ukazatelů je uvedena koncentrace enzymu AST (aspartátaminotransferáza) v semenné plazmě. Zvýšení aktivity AST v semenné plazmě je považováno za znak poškození spermií. Na kvalitu ejakulátu má také vliv frekvence využívání kance v plemenitbě. Mladé kance od 8 měsíců věku lze využívat jednou týdně, s postupujícím věkem se frekvence odběrů spermatu zvyšuje. Doporučená frekvence je taková, aby nejkratší přestávka mezi odběry byla 3 dny a nejdelší 10 dnů. Nejvyšší koncentrace spermií v ejakulátu nastává za 6 dnů po odběru. Při vyšší frekvenci využívání dochází ke snížení produkce spermií. Přetěžování kance má také za následek snížení libida.

Tabulka 1: Vliv plemenné příslušnosti kance na kvalitu ejakulátu

Tabulka 1

Tabulka 2: Vliv sezóny na kvalitu ejakulátu kanců

Tabulka 2

Nezanedbatelný vliv na kvalitu ejakulátu má výživa kance. Požadavky kance na živiny v krmivu závisí na jeho věku, kondici, podmínkách prostředí, ve kterém je chován, i na frekvenci využití kance. Výživa může, kromě kvality ejakulátu, ovlivnit i sexuální chování kance a jeho libido. Ve výživě plemenných kanců se zohledňuje, zda je využíván v přirozené plemenitbě nebo na inseminační stanici. Obecně je základním krmivem pro kance kompletní krmná směs, jejíž základ tvoří oves, pšenice a ječmen, sójový extrahovaný šrot, krmné kvasnice, sušené mléko. Tuto směs lze doplnit okopaninami nebo zelenou pící v množství 3-5 kg. Pro výživu kanečků v odchovu se využívá kompletní krmná směs Pokud bychom kanečky krmili stejně jako prasničky, nedosáhnou maximální růstové schopnosti. Přírůstek svaloviny je u kanečků vyšší, proto by krmná směs měla obsahovat více aminokyselin. Směs poskytuje dostatek minerálních látek a vitaminů pro vývin kostry a k zabránění prasklin na spárcích. Pro udržení dobrého stavu končetin je velmi důležitý zinek a biotin. Směs pro odchov kanečků se doporučuje zkrmovat dvakrát denně a nepřekračovat doporučené množství směsi na den. Při živé hmotnosti 30 kg je denní dávka směsi 1,6 kg, při živé hmotnosti 90 kg je to 2,85 kg a při hmotnosti mladého kance 130 kg je denní dávka krmné směsi doporučena na úrovni 3,4 kg. Úroveň výživy kanců musíme přizpůsobit intenzitě jejich využití a jejich kondici. U plemenných kanců se vyžaduje kondice chovná, tzv. žírná kondice je chybou a je příčinou problémů s pohybovým aparátem kance, které vedou k předčasnému vyřazení kance z plemenitby. Kompletní krmná směs pro dospělé plemenné kance se zkrmuje v množství 2,5 kg/den, při vyšším využití lze dávku zvýšit na 3 kg. Krmivo by mělo být předkládáno 2x denně a samozřejmostí je přístup k nezávadné vodě. Kanci v přirozené plemenitbě by měli být krmeni tak, aby dosáhli nižší tělesné hmotnosti a mohli být využíváni k zapouštění prasniček a prasnic menšího tělesného rámce. Při překrmování nejen, že dochází ke zvýšení tělesné hmotnosti, ale také ke ztrátě libida, kanec je méně aktivní, dochází k problémům s pohybovým aparátem, což znesnadňuje skok kance na prasnici.

Obr. 3

Obr. 3: Bonitace plemenných kanců

Péče o plemenné kance má podstatný vliv na projev libida kance, na jeho zdravotní stav, kondici, dlouhověkost a produkci semene požadované kvality. Ačkoliv kanci tvoří malou kategorii prasat, mají velký význam pro zajištění genetického pokroku v populaci, proto bychom měli problematice výživy kanců věnovat zaslouženou pozornost.

Příspěvek vznikl za podpory projektu NAZV QK1910400.

Použitá literatura je k dispozici u autorek příspěvku.