Úvod / Pôdohospodárstvo podľa tém / Živočíšna výroba / Hovädzí dobytok

Vliv přípravku HUMAC Natur AFM na zdravotní stav a ukazatele užitkovosti odstavených selat

17-10-2019
MVDr. Jaroslav Karahuta | info@humac-portal.eu
HUMACON s.r.o.

Cíl studie: Ověřit účinek přípravku HUMAC Natur AFM na klinické příznaky průjmového onemocnění, biochemický profil krve, hmotnostní přírůstky, spotřebu a konverzi krmiva u odstavených selat.

Materiál a metodika

Pokusná zvířata a krmení zvířat

Do pokusu bylo zařazeno 30 odstavených selat (LW x (P x Du)) pocházejících z SPF chovu. V den odstavu (28. den věku) byla zvířata převezena do experimentální stáje Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Zacházení se zvířaty bylo v souladu se Směrnicí EU 86/609/EEC na ochranu zvířat používaných pro pokusné účely. Projekt pokusu byl v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání a byl povolen příslušným orgánem ochrany zvířat, oboru živočišných komodit, Ministerstva zemědělství (číslo projektu pokusu 50/2011). Selata byla identifikována ušními známkami a ustájena v prostorách stáje č. 4-5, v režimu shodném s technologickým postupem č. 1 pro otevřený systém stáje s teplotou 20 až 25°C a vlhkostí 50 až 60 %.

Selata o průměrné počáteční hmotnosti 9,71 ± 1,82 kg byla rozdělena do 2 skupin po 15 selatech. Každá skupina byla ustájena v samostatném kotci. Od prvního dne pokusu (den odstavu) po dobu 28 dní byly skupiny krmeny následovně:

Skupina Kontrola přijímala standardní krmnou směs pro odstavená selata (Starter) bez medikace ZnO.

Skupina HUMAC přijímala Starter bez medikace ZnO suplementovaný doporučenou dávkou přípravku HUMAC Natur AFM (10 g/kg).

Selatům byl zabezpečen příjem krmné směsi z automatických krmných boxů a vody z automatických napáječek ad libitum.

Klinické příznaky průjmového onemocnění

Zdravotní stav selat byl sledován denně adspekcí. Klinické příznaky průjmového onemocnění byly posuzovány 2 krát za týden podle konzistence výkalů. Konzistence výkalů byla hodnocena bodovou stupnicí v rozmezí 0 až 3 následovně: 0 pevné; 1 pastovité; 2 tekuté; 3 vodnaté. Na základě konzistence výkalů bylo vypočítáno průměrné fekální skóre ve skupině. Byl zaznamenáván počet průjmujících selat, tj. selat s konzistencí výkalů stupně 2 a 3. Incidence průjmu byla vyjádřena jako podíl (%) průjmujících selat ve skupině. Index průjmu byl vypočítán následovně:

Vzorec

Ukazatele užitkovosti

Selata byla zvážena 1., 7., 14., 21. a 28. den pokusu. V případě úhynů byla zaznamenána hmotnost uhynulých selat. Byly vypočítány průměrné denní hmotnostní přírůstky. Byla sledována spotřeba krmných směsí v jednotlivých skupinách. Z průměrných hodnot hmotnostních přírůstků a spotřeby krmiva za celé sledované období byla vypočítána konverze krmiva.

Biochemický profil krve

K posouzení celkového zdravotního stavu selat byl sledován biochemický profil krve. K biochemickým analýzám bylo selatům odebráno 10 ml krve z vena cava cranialis 21. den pokusu. Po odstředění krve a získání krevního séra (přibližně 3 ml) byly vybrané biochemické ukazatele (celková bílkovina, albumin, urea, triacylglycerol, cholesterol, LDL a HDL cholesterol, aktivita enzymů AST, ALT a ALP, vápník, fosfor, hořčík a železo) stanoveny na biochemickém analyzátoru BS200 (Mindray, Shenzhen, Čína).

Statistické analýzy

K přípravě a předzpracování dat byl použit program Microsoft Office Excel 2010 (Microsoft Corp., USA). Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí programů GraphPad Prism 5.04 (GraphPad Software, Inc., USA) a STATISTICA 12.6 (Dell, Inc., USA). Normalita dat byla ověřována D'Agostino & Pearson omnibus testem, homogenita rozptylů pak Bartlett a Brown-Forsythe testem. Na základě výsledků těchto testů bylo rozhodnuto většinu dat analyzovat neparametrickými testy (fekální skóre Mann-Whitney testem, incidenci průjmů Fisherovým exaktním testem, index průjmů Wilcoxonovým párovým testem, mortalitu χ2 testem). Data týkající se hmotnostních přírůstků byla vyhodnocena parametrickými testy (párový t-test s Welchovou korekcí, jednofaktorová ANOVA s trendovým post-hoc testem). Statistická významnost rozdílů všech biochemických parametrů s výjimkou Ca byla posouzena pomocí nepárového t-testu; u parametru Fe byla použita Welchova korekce. U parametru Ca byl k posouzení významnosti rozdílů použit neparametrický Mann-Whitney test. Každé jednotlivé sele bylo považované za experimentální jednotku. Za statisticky významné byly považovány p-hodnoty menší než 0,05.

Výsledky

Klinické příznaky průjmového onemocnění

Klinické příznaky průjmového onemocnění se u obou skupin objevily už v prvním týdnu po odstavu selat. Z distribuce hodnot konzistence výkalů (Graf 1) je zřejmé, že výskyt závažných tekutých až vodnatých průjmů byl v prvním týdnu (5. a 7. den pokusu) pozorován u víc než 20 % selat obou skupin. Zatímco nástup průjmového onemocnění byl u obou skupin velice podobný, jeho průběh v následujících týdnech se u skupiny Kontrola a HUMAC lišil.

Graf 1. Distribuce hodnot konzistence výkalů u odstavených selat

Graf 1

Průměrné hodnoty fekálního skóre ve skupinách v jednotlivých sledovaných dnech (sloupce) i za celé období (přímka) jsou uvedeny v Grafu 2. Zatímco byly hodnoty fekálního skóre 5. a 7. den u skupiny HUMAC nevýznamně vyšší ve srovnání s Kontrolou, 11. den byla u skupiny HUMAC pozorována významně nižší hodnota (P<0,01). Výsledky potvrdily, že skupina HUMAC měla za celé sledované období statisticky významně nižší (P<0,05) průměrné fekální skóre (0,81) ve srovnání s Kontrolou (1,11). Celkově lze hodnotit klinický průběh průjmového onemocnění u skupiny HUMAC za mírnější než u Kontroly. To potvrzují i další sledované ukazatele: incidence průjmů, index průjmu a mortalita selat (Tabulka 1). Za celé období pokusu mělo klinické příznaky průjmového onemocnění 60,0 % selat ze skupiny HUMAC a 86,7 % selat z Kontroly. V důsledku závažných vodnatých průjmů a následné dehydratace organismu uhynula v Kontrole 2 selata, zatímco ve skupině HUMAC nebyla zaznamenána žádná mortalita.

Graf 2. Průměrné hodnoty fekálního skóre u odstavených selat

Graf 2

Tabulka 1. Klinické příznaky průjmu a mortalita u odstavených selat

Tabulka 1

Ukazatele užitkovosti

Výsledky sledování ukazatelů užitkovosti selat v poodstavovém období jsou uvedeny v Tabulce 2. Průměrné denní hmotnostní přírůstky selat suplementovaných přípravkem HUMAC byly vyšší než u Kontroly, statistická významnost rozdílů byla potvrzena v období 1. a 3. týdne pokusu. Test časového trendu změn sledovaného ukazatele potvrdil významně vyšší dynaminku nárůstu hmotnostních přírůstků u skupiny HUMAC oproti Kontrole.

Tabulka 2. Ukazatele užitkovosti u odstavených selat (průměr ± SD)

Tabulka 2

Biochemický profil krve

Celkový zdravotní stav selat byl posouzen na základě biochemických analýz krevního séra po 21denním příjmu krmných směsí. Zjištěné koncentrace sledovaných biochemických ukazatelů v krevním séru jsou uvedeny v Tabulce 3. Výsledky potvrdily, že příjem pokusné krmné směsi s obsahem přípravku HUMAC neovlivnil proteinový ani lipidový metabolismus odstavených selat. Koncentrace sledovaných ukazatelů byly shodné s koncentracemi zjištěnými u Kontroly bez suplementace a pohybovaly se v rozmezí fyziologických hodnot.

Tabulka 3. Biochemický profil krevního séra odstavených selat

Tabulka 3

V rámci sledování aktivity enzymů byly u skupiny HUMAC zjištěny významně vyšší koncentrace AST. Vyšší aktivita AST je nejčastěji pozorována při poškození jater, ale stanovení není specifické pro konkrétní onemocnění. Hodnoty zjištěné u selat skupiny HUMAC se pohybovaly v rozmezí fyziologických hodnot pro danou kategorii zvířat, proto nelze usuzovat na závažnější poškození tkání organismu selat.

Významné rozdíly mezi skupinami nebyly pozorovány u většiny sledovaných ukazatelů minerálního metabolismu (vápník, fosfor, hořčík). Významný rozdíl byl zjištěn pouze v koncentracích železa. Byly zjištěny významně vyšší koncentrace železa v séru u selat suplementovaných přípravkem HUMAC oproti Kontrole. Odborná literatura uvádí, že huminové látky obsahují kromě organických kyselin i další organické a minerální látky, včetně stopových prvků. Je diskutována také schopnost huminových látek vytvářet s minerálními prvky komplexy a usnadňovat jejich resorpci přes buněčné membrány. Na základě těchto údajů lze předpokládat, že přípravek HUMAC na bázi huminových látek mohl být zdrojem železa pro organismus selat.

Závěr

Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že suplementace přípravku HUMAC Natur AFM do diety odstavených selat může zmírnit klinický průběh průjmových onemocnění v kritickém poodstavovém období, zejména v případě závažných vodnatých průjmů, a zabránit mortalitě selat. Suplementací přípravku lze zvýšit dynamiku růstu selat v poodstavovém období. Příjem krmné směsi s obsahem přípravku HUMAC významnou měrou neovlivní biochemický profil krve odstavených selat, může však přispět k zvýšení koncentrace železa v krevním séru.