doc.Ing. Oldřich Doležal,DrSc., technolog – specialista | [email protected]

Ekonomika nutí chovatele k produkci levných a zároveň kvalitních produktů. Zásadním opatřením, jak snížit náklady na tuto produkci a zajistit přitom produkční výkonnost hospodářských zvířat, bylo před časem rychlé rozhodnutí opustit dožívající vazné systémy ustájení skotu a především krav s dojením na stání. To znamenalo, že původní typové dvou- a čtyřřadové vazné kravíny byly změněny vhodnými stavebními úpravami na komfortnější stáje, s technologií volného ustájení. Stovky takových stájí byly v 90letech s větším či menším úspěchem a efektem vybudovány. Četné další vazné stáje, ale také již morálně i fyzicky zastaralé rekonstruované stáje, na nějaké zásadní či drobné stavební úpravy čekají.

I v tomto období se totiž zodpovědný chovatel rozhoduje o budoucích výrobních nákladech, a tím i o výhledové ekonomice a rentabilitě celého chovu. Pečlivou a podrobnou přípravou se lze vyhnout nedostatkům, které se při jejím podcenění nebo úplné absenci mnohdy objeví až po uvedení stavby do provozu.

Při pohledu na současný stav investiční výstavby pro všechny kategorie skotu je patrné, že více než ze tří čtvrtin převažují novostavby. Rekonstrukce se v průběhu posledních 10let dostávají do pozadí, protože striktní požadavky na welfare, co se týká kubatury, měrné plochy, osvětlení a dalších kritérií, jen velmi sporadicky můžou vést ke spokojenosti zvířat i personálu.

Avšak existují desítky takto rekonstruovaných stájí z 90let , které  již fyzicky a morálně zastaraly natolik, že více škodí, než  přináší užitek. Co s těmito stájemi dělat, jak je i nadále  využívat? Je možné je ještě nějak využívat? Je možné s nimi počítat pro ustájení, či jiný účel?

Jednoznačně lze konstatovat, že ano! Ale se zcela jinými výchozími předpoklady. Tyto nevyhovující stáje lze i nadále využívat, ale až po rekonstrukci a stavebních úpravách a to většinou pro jinou kategorii či dokonce druh zvířat.  

Ze zkušeností praktiků bohužel  vyplývá, že stále zde existuje skupina  „takyprojektantů“, kteří proto, aby jim neunikl i sebemenší „kšeft“, dovedou „nakreslit“ taková zvěrstva, že by bylo vhodné, aby si v takto „nakreslených“ objektech odpracovali alespoň týden. Těch projektantů, kteří si uvědomují, že projektují stáje  s optimálním chovným prostředím pro  chovaná zvířata a nikoliv pouze pro lidi, je stále málo.

Obr. 1: Častou chybou v rekonstrukcích stájových objektů bylo podcenění optimální měrné ustájovací plochy (foto archiv autora)

Lze konstatovat, že ze šetření uskutečňovaných v českých provozech vyplynuly následující doporučení, které která jsou shrnuta  v tabulce:

Tabulka vyplynula z mnohočetného hodnocení provozovatelů a praktiků a jednoznačně z diskusí  vyplynula obrovská rezerva ve využívání především nestájových objektů.   Jsou to totiž objekty většinou umožňující vstup nekontaminovaného vzduchu a neméně důležitého světla. Tyto objekty patří do kategorie  nízkonákladových investic, které jsou pro většinu uživatelů velice přitažlivé, pro svou zrychlenou návratnost vložených financí. Při rekonstrukcích těchto objektů je samozřejmě důležité zohlednění specifických požadavků pro chov jednotlivých kategorií zvířat. I zde se lze dopustit celé řady „přečinů“ , které mohou i dobrý záměr zcela znehodnotit.

Co bude rozhodující pro úspěch investic?

I loňské léto /(až 30tropických dnů) významně signalizovalo trvalejší oteplování i na naší 50.rovnoběžce. Proto  je pravděpodobně  i blízká doba, kdy všechny nové i rekonstruované stáje budou běžně vybaveny nenáročným zařízením pro evaporační ochlazování, protože teploty nad 22 - 25 °C již vysokoužitková dojnice vnímá jako stresující. Žádný chovatel není a nebude tak „bohatý“, aby si mohl dovolit stavět „levné“ stáje tak, že podlahovou plochu maximálně poddimenzuje pro co nejvyšší počet zvířat s tím, že „ono to bude také fungovat“. Vysokoužitková kráva vyžaduje stáj  komfortní ale nikoliv pouze fungující. S takto chybným myšlením by byl chovatel - investor odsouzen buď k vlastnímu a rychlému krachu, nebo velice  brzké další rekonstrukci již rekonstruované stáje. Nehledě na to, že porušuje zásadu omezování jakéhokoliv  strádání zvířat a to na nejvyšší míru. Stejně jako chovatelé, kteří v příštích letech projdou nebo naopak propadnou sítem úspěšnosti, budou obdobné, neúprosné selekci vystaveni i projektanti, poradci a zpracovatelé tzv. „vzorových" návrhů modernizací a rekonstrukcí původních vazných stájí. Vzhledem k tomu, že se však tato doba, bohužel, ještě nenaplnila, lze se velmi často až dosud setkávat s návrhy a studiemi různé kvality. Tato řešení totiž často nerespektují skutečnost, že dnes navrhované a realizované stavby by měly „sloužit“ ještě za 10, 15, možná i více let. Zatímco mnozí, dnes ještě „nepropadlí“ navrhovatelé stájí budou již dávno „za vodou“, stáje jimi navržené budou odsouzeny k předčasnému uzavření ať již proto, že nebudou splňovat předpokládaná přísná kritéria EU, tak i zcela   jednoduše proto, že se do nich budoucí generace vysokoužitkových „turbokrav“ nevejdou.

Návrhy, studie a projekty by měly vždy předkládat komfortní řešení stájí. To jsou stáje, které budou, resp. měly by být cílem rekonstrukcí původních vazných stájí, musí splňovat požadavek na pohodlné ležení v dostatečně dlouhém a širokém boxovém loži. Bude třeba dodržovat takové rozměry loží, aby jejich šířka byla minimálně 1200 mm. Boxová lože je nutné navrhovat v délce minimálně 2500 mm u jedné řady a 2300 mm u dvojité řady. Dojnicím musí být umožněn bezpečný pohyb po širokých chodbách. Neměly by být k vidění chodby užší než 2400 mm. Samozřejmostí je úprava povrchu podlah rýhováním. Bezpodmínečně by měla být zohledněna potřebná měrná kubatura s odpovídající plochou vstupních otvorů pro přívod čerstvého vzduchu do zóny zvířat a výstupních otvorů pro odvod škodlivin a vodní páry. Maximální otevření těchto objektů na úroveň přístřešků, je předpokladem úspěchu těchto rekonstrukcí.

Dobrá rekonstrukce musí být levná!

Levná investice je pouze ta, která je rychle návratná. A rychle návratná je jen ta investice, která respektuje perspektivu produkce a celého chovu a předpokládá ustájení stáda nejen s vysokou užitkovostí, ale i pevným zdravím a dobrou reprodukcí.  To tyto stáje bohužel splňují jen sporadicky.

Při rekonstrukcích čtyřřadových vazných stájí a to pro všechny kategorie skotu je limitující rozmístění nosných sloupů v podélném i příčném směru. Nastává situace, že stáj, do které se bez problému tzv. „vešly“ čtyři řady vazných stání, je „malá“, resp. úzká pro stejný počet řad volných boxových loží. Pokud se chovatel rozhodne pro rekonstrukci tohoto typu kravína na volnou stáj se čtyřmi řadami boxů a nechce původní objekt rozšiřovat ať z důvodů úsporných, například i v důsledku eventuálních nevyjasněných majetkoprávních vztahů na navazující pozemky, mnozí „takyprojektanti“  mu nabídnou způsoby, „jak na to“. Výsledek je vždy tristní!

Bohužel i v současnosti se totiž objevují  různé diskutabilní způsoby, jak lze do původní vazné čtyřřadové stáje zaručeně „vecpat“ i čtyři řady volných boxů, ovšem za předpokladu nežádoucí minimalizace plochy boxových loží a chodeb. V mnohých návrzích rekonstrukcí je např. zcela ignorována možnost krmení v poměru 1,5:1. Víme, že obecná doporučení neprojektovat stáje s jiným poměrem než 1:1 již patří minulosti. Pro žlabový poměr 1,5:1 musí být samozřejmostí vyřešení kvantitativní a kvalitativní stránky výživy, což není v dnešní době nepřekonatelným problémem. Použití automatických přihrnovačů krmiva je  ideálním řešením. Nepřeberná nabídka kvalitních krmných vozů v nejrůznějších cenových relacích na našem trhu k tomu přispívá. Co ale dnešní chovatel musí vědět je  především  to, že dispozice třířadového uspořádání se žlabovým poměrem 1,5:1 výrazně snižuje (až o 20 %), investiční náklady na rekonstrukci stájí . Určitě by bylo vhodné, aby v rozhodovací fázi modernizace stájí či celých farem bylo přihlédnuto i k přednostem a výhodám perspektivního bezstelivového provozu, ale i zařazení nestájových objektů (seníky, sklady na stroje, zastřešené silážní žlaby apod.) do celého souboru farmy. Kvalitní zpracovatelé návrhů a studií by měli  uvést ve svých řešeních alespoň dvě alternativy včetně orientačních  nákladů na ustájovací místo, na technologii, energii a především na pracovní sílu. Každý chovatel by si už určitě uměl spočítat a posoudit srovnatelné  náklady na sklizeň a transport slámy, náklady na podestýlání a odkliz mrvy, či kejdy a náklady na rozvoz hnoje či kejdy. I když, malé kapacity nevycházejí příliš nadějně a můžou přinést četná zklamání!

V návrzích rekonstrukcí typových vazných stájí, které je třeba charakterizovat jako stáje převážně malokubaturní, je téměř zpravidla opomenut převratný vývoj ve větrání stájí, který v průběhu  posledních let zaznamenal velký a prudký zlom. Od koncepce celých otevřených stěn se sítěmi či shrnovacími plachtami až k otevřeným stěnám u jednoduchých přístřešků.  Dřevěná, dvoukřídlová, snadno zranitelná vrata jsou stále častěji nahrazovány roletovými vraty z protiprůvanové síťoviny, či závěsy z pásů PVC. V takových stájích se pak interiérové podmínky přibližují podmínkám na pastvě či výběhu. Avšak bez deště, bez slunečního úpalu či vlhkého větru, ale přesto s čerstvým a čistým vzduchem. Zkušenosti ukazují, že již na mnohých  farmách jsou v tomto duchu koncipovány i rekonstruované dříve  vazné dvou- a čtyřřadové stáje. Na druhé straně však stále početně převažují i nové stájové objekty, kde se chovatelé přívodu čerstvého vzduchu zarputile brání, kde jsou dokonce i v květnu  k vidění „utemované“ stáje s precizně vytaženými shrnovacími plachtami tak, aby nevznikla ani skulina pro přívod čerstvého vzduchu. V takových případech, a to bohužel ještě velmi častých, vyjde samozřejmě efekt rekonstrukce zcela naplano.

Snahou je, aby se chovatelská a provozní úroveň našich stájí natolik zlepšila, že v nich bude produkce rentabilní, tj. se zdravými a vysokoužitkovými zvířaty a spokojenými chovateli.

Může si  chovatel ve střední Evropě dovolit nové a přitom nízkonákladové stájové objekty?

Druhou reálnou variantou pro investování do stájových objektů jsou nízkonákladové, resp. minimalistické stáje. S pojmem nízkonákladový  se v současnosti setkáváme velice často v letecké dopravě u společností, které přepravují náklad za zlomek toho, co společnosti konkurenční. S pojmem minimalistické se setkáváme především v umění, a to jak hudebním, tak i výtvarném. Tam se údajně dosahuje vysokých uměleckých zážitků prostředky zcela na hranici lidského vnímání. Ale pro mnohé s vysokou účinností na lidské smysly.

A při nízkonákladových či minimalistických způsobech ustájení skotu se  jedná o využití možnosti mezních hodnot pohody a komfortu pro zvířata, která při těchto způsobech ustájení nebudou mít negativní vliv na užitkovost, reprodukci, zdraví či produkční náklady.

V posledním období jsme svědky jakéhosi boomu výstavby stájových „katedrál“ se zastřešenou plochou a zatepleným podhledem, mnohdy až luxusním ustájovacím prostorem, „lesem“ ventilátorů, drahými, pogumovanými roštovými podlahami, limitovaným, ale maximálním osvětlením a dalšími prvky. Vzniká otázka, zda je toto jedinou cestou k prosperitě chovu, či zda se v současnosti nebudou hledat i jiné cesty, jiné varianty, které by snížily rizikové hodnoty staveb s ohledem na ukazatele morálního opotřebení, ale i s ohledem na adaptabilitu vysokužitkových stád, a to i s ohledem na přizpůsobivost chovatelů a ošetřovatelů na poněkud „drsnější“ pracovní podmínky, které jsou poněkud odlišné oproti současně převažujícím „industriálním objektům“.

Obr. 2: Investičně náročná zařízení do stájí (foto I.Bečková)

Dojená stáda skotu, která jsou v současné době ustájena v nízkonákladových, resp. minimalistických stájových objektech, využívají převážně oboustranně nebo jednostranně otevřené přístřešky. Takovým příkladem nízkonákladových stájových objektů pro skot jsou tzv. přístřešky – lehké, konstrukčně nenáročné, z materiálu, který je chovateli nejdostupnější a nejlevnější.  Lze konstatovat, že většina takovýchto forem ustájení jsou investičně příznivá, ale  především jsou velice flexibilní pro vlastní využití a výstavbu.  Je nutné zdůraznit, že v takovýchto objektech je mikroklima životní zóny zvířat velice podobné venkovnímu klimatu.  Úspěšných pokusů o využití tohoto způsobu chovu a odchovu bylo a jsou desítky. Kvalitní a komplexní vyhodnocení provozu, resp. funkčnosti a vhodnosti těchto „stájí“, a to v komplexu člověk x zvíře, s ohledem na mikroklima, etologii, fyziologii, management, však stále není zcela ukončeno. Přesto, z dosavadních výsledků a zkušeností, lze již nyní formulovat specifická doporučení pro projektování, výstavbu a vlastní provoz takovýchto ustájovacích objektů.

Lze obecně konstatovat, že velmi nízké teploty prostředí jsou pro zdraví skotu zcela přirozené, bezproblémové. Pokud má skot v zimě adlibitní výběr pobytu pod přístřeškem, či ve výběhu nebo na osluněných chodbách přístřeškových stájí, potom se kvalita chovu může pouze zvyšovat. Z dosavadních zkušeností zcela jasně vyplývá, že skot dává přednost prostředí, kde je chráněn před nadměrným prouděním vzduchu s charakteristikami průvanu. To samozřejmě neznamená, že přístřešek musí být při nízkých teplotách na všech stranách uzavřen. Zásadní chybou, které se nepoučení chovatelé dopouštějí je, že při nízkých teplotách vzduchu přístřešek uzavřou ze všech stran. Mnohdy stačí k ochraně opravdu málo. Např. pokud je přístřešek postaven v blízkosti jiné stavby, v blízkosti vzrostlých stromů a to při využití plachet, či protiprůvanových sítí, stěn z tyčoviny ap.

Úplným opakem v nárocích na teplotu prostředí je dojírna, a to nejen z provozních důvodů. Zateplená či dokonce vytápěná dojírna s čekárnou je pro výkon chovatele, resp. dojiče bezvýhradně nutná. Bezpodmínečný je i nezamrzající přívod vody do dojírny i přístřešku.

V letním období krávy i ostatní kategorie  naopak volí především prostory se stínem či určitým pohybem vzduchu. Dostatečná plocha otevřených stěn umožňuje nutnou výměnu vzduchu. Rovněž vysoké zastřešení nad boxy znemožňuje negativní působení přímého slunečního záření na zvířata, zvláště v období vysokých teplot. Toto má při minimalistických způsobech ustájení prvořadý úkol. Poskytovat stín a ochranu proti vodním či dokonce přívalovým srážkám .

Obr. 3: Přístřešková stáj síťové stěny (foto archiv autora)

Výstavba nízkonákladových  stájí  se v praxi, a to jak u nás, tak v zahraničí začíná překvapivě rozšiřovat. Toto se však děje pouze v takových případech, jestliže je splněno vše, co umožňuje zvířatům naplňovat jejich požadavky. Chovatelé musí zvířatům naplňovat  jejich potřeby  na krmivo, klima, pohybovou plochu, vodu, odkliz výkalů, suché lože a také pravidelné zahajování pracovních operací a to s ohledem na  normální průběh jejich etologických projevů.

Obr. 4: Existují i možnosti rekonstrukcí za přítomnosti zvířat (foto O. Doležal)

Volba - kdy ano, kdy nikoliv?

Před rozhodnutím chovatele, kdy zvolit výstavbu nízkonákladového ustájení, je nutné zodpovědět následující otázky:

1. Jsou krávy, resp. skot schopny se přizpůsobit i extrémnímu klimatu?
2. Je chovatel schopen zajistit zdárný odchov, krmivo, suché lože, kvalitní chovatelskou péči atd.?
3. Lze využitím jednoduchých technických prostředků bránit se působení silného větru, vodních srážek a slunečního záření?
4. Jsou práce ve stájích či přístřešcích uskutečnitelné bez nároků na extrémní zátěž zvířat? (Přesuny, čištění loží a ploch, poruch napájení apod.)?
5. Vyplývají z toho provozně technické problémy při čištění loží, ploch, funkci napájení? Jestliže ano, jsou tyto problémy přijatelně řešitelné?
6. Lze se nějakým způsobem tímto nevhodným pracovním podmínkám vyvarovat?  Bude mít chovatel k dispozici takové ošetřovatele, kteří budou ochotni pracovat v relativně drsnějších pracovních podmínkách? Je chovatel schopen a ochoten tyto zhoršené podmínky platově či bonusově zvýhodnit?
7. Možná ještě další otázka: Má toto všechno investor dobře spočítané. Přinese mu tento způsob chovu skutečnou úsporu, a jakou a dále za jakou cenu?

Odpovědi můžou znít sice jednoduše, ale předem splnit dané podmínky není při projektování a provozu takovýchto variant ustájení jednoduché. Proč?:

1. Hlavní zásadou při realizaci takovéhoto ustájení je splnění závazných podmínek welfare a ochrany hospodářských zvířat.  
2. Je  nutné zohlednit i ekologické požadavky. Z ustájovacích objektů nesmí emitovat  do prostředí výkaly a jiné zplodiny, nesmí být ohroženo ovzduší a prostředí nadměrným zápachem, hlukem, hmyzem, atd.
3. A nikoliv na posledním místě, tyto varianty ustájení musí být  „přijatelné“ i pro obsluhu, nesmí způsobovat ohrožení jejich zdraví a práceschopnosti.(Keck a Zähner,et al, 2004)

Tyto tři podmínky jsou úměrnými kompromisy mezi chovateli, projektanty, zvířaty, státní správou a veřejností. Takže k tomu, aby mohly být uvedené kompromisy uplatňovány, musí být splněna hlavní podmínka. Ta zní:  maximální informovanost všech!

Obr. 5: Smysl inovací (foto archiv autora)

V našich podmínkách jsou již mnoho let využívány následující způsoby nízkonákladového, resp. minimalistického ustájení:

1. Přístřeškový objekt s otevřenou čelní stěnou, resp. krmištěm, s technologií dvou- či třířadových nastýlaných boxových loží. Dtto A, ale s užitím odklizu mrvy automatizovaným či mechanizovaným vyhrnováním kejdy traktorovou radlicí a nebo automatizovaným či mechanizovaným vyhrnováním kejdy či mrvy,
2. Přístřeškový objekt s otevřenou čelní stěnou, resp. zpevněným krmištěm a lehárnou s hlubokou či vysokou podestýlkou. Zadní stěna je otevíratelná pomocí výsuvné plachty či sítě.
3. Řady zastřešených stelivových boxových loží a  krmného žlabu s využitím mobilního  krmného vozu  a mechanizačních prostředků pro   povrchové vyhrnování výkalů z nezastřešených hnojných chodeb.
4. Posuvné přístřešky pro skot (telata, jalovice) s tzv. vysokou podestýlkou, s event. zastřešeným krmištěm či krmným žlabem.

Jaké jsou podmínky při uplatňování tohoto způsobu ustájení?

V podmínkách Čech a Moravy je značně široké spektrum klimatu.  Extrémní situace v zimních a letních podmínkách určují i podmínky uplatňování tohoto způsobu ustájení. Investor, resp. projektant musí zohlednit dlouhodobé měsíční průměry minimálních a maximálních teplot získaných z nejbližší meteorologické stanice. Důležitými charakteristikami jsou i údaje o počtu letních, tropických, mrazových a ledových dnů. Podobně bude nutné analyzovat i lokální větrnou růžici, zohlednit průměrný počet bouřkových dnů s přívalovými dešti ap. Na základě těchto údajů lze specifikovat typicky letní a typicky zimní počasí v dané lokalitě a na tomto základě eliminovat  volit varianty ustájení, které jsou na daném území vhodné, resp. nerizikové.

Jsou ovlivněny životní projevy skotu v těchto minimalistických stájích?

Ze sledování tohoto typu ustájení vyplynulo, že životní projevy dojnic, ale i ostatních kategorií skotu, zaznamenaly určité odlišnosti, a to především pro skot v nejdůležitějším životním projevu – ležení, resp. v kvalitě odpočinku.

Při variantách s boxovým ustájením jsou vždy preferována místa k ležení, která jsou především  a s výraznějším prouděním vzduchu. V zimním období jsou  preferována  boxová lože vzdálenějších od otevřených stěn. Pokud se tyto stěny opatřily protiprůvanovými sítěmi, potom  obsazení jednotlivých řad boxů není tak diferencované.

Obdobně tomu bylo i při využívání přístřešků s hlubokou podestýlkou. Při otevřené zadní stěně se v zimním období s vyšší relativní vlhkostí zvířata soustřeďuje blíže ke krmišti a naopak, v letním období u zcela otevřené stěny. I zde však existuje vliv vzdálenosti této stěny od krmiště. Příznivě působí v zimním období „zakrytování“ otevřených stěn protiprůvanovými sítěmi. Přestaly se vytvářet „shluky“ ležících a stojících zvířat, dochází  k jejich rovnoměrnému rozptýlení po celé ploše lehárny, ale i krmiště.

Obsazování boxů v jednotlivých extrémních sezónách je vždy v prvé řadě řízeno potřebou zvířat odpočívat vleže po dobu 12 až 14 hodin za den. Přesto je toto obsazování boxů priorizováno polohou lože, jeho vlhkostí , event. tepelnou izolací jeho  povrchu ale i jeho měkkostí. Velmi důležitým negativním faktorem je i nehomogenní skupina zvířat, která zhoršuje přirozený průběh životních projevů. Skupiny s odrohovanými a neodrohovanými jedinci, s prvotelkami a multiparami, zvířaty velkého a malého rámce, atd., jsou k tomuto nestandardnímu průběhu chování velice náchylné.

Jak v nízkonákladových stájích  reagují zvířata na průběh teplot ?

Tělesná teplota zvířat a jejich povrchová teplota jsou přímo závislé na průběhu venkovní teploty a to i se zohledněním rychlosti proudění vzduchu či relativní vlhkosti. Dá se konstatovat, že kráva se v takovýchto minimalistických objektech pohybuje převážně v teplotním  rozmezí  od  -25 ^oC (min -30 ^oC) do +30 ^oC (max. +38 ^oC). Chovatel je schopen měřit tělesnou teplotu rektálně a při pravidelném měření v celém výše uvedeném teplotním spektru patrně zjistí, že je tato teplota více či méně konstantní (38,3 až 38,8 ^oC). Avšak povrchová teplota je podstatně variabilnější. Při velmi nízkých teplotách zvířata reagují silnou redukcí povrchové teploty tak, že např. při mínus 25 ^oC je teplota na povrchu vemene okolo +18 ^oC, při -10 ^oC, cca 23 ^oC a v horním pásmu termální neutrality t.j. asi při 18 až 20 ^oC činí teplota vemene něco málo přes 30 ^oC. Mnohem dramatičtěji na venkovní teploty reagují krávy na trupu a na končetinách.  Toto je nutné uvést, jako důkaz vynikající termoregulace skotu, jako potvrzení toho, že obavy z nízkých teplot prostředí i u takovýchto minimalistických stájích nejsou namístě!

Extrémní klima je pro krávy stejným zátěžovým faktorem jako jsou zátěžové situace při transportech, či fixaci při veterinárních a paznehtářských úkonech. Krávy reagují zvýšenými hodnotami kortizolu v krvi, i v mléku.  Koncentrace kortizolu je jakýmsi zrcadlem pohody, resp. stresu. Ukazuje se např., že hodnoty kortizolu jsou vyšší ráno než večer, což samozřejmě odpovídá přirozenému rytmu den – noc. Avšak obecně se také ví, že koncentrace kortizolu je vysoce závislá na klimatu. Příkladem můžou být odlišné koncentrace v zimních podhorských podmínkách, ale dokonce  také v letním období ve středních polohách, a to v porovnání s ostatními  ročními obdobími.  Dokonce ten typický rytmus: den – noc nebyl v podstatě zaznamenán. V literatuře se udává, že dojnice v  „bezzátěžových“ podmínkách produkují kortizol v koncentracích mezi 0,4 až 1,5 nmol/l mléka. Dojnice ovlivněné zátěží, např. transportem nebo drsnější fixací při ošetřování paznehtů produkují kortizol v plazmě ( v krvi) i v mléku o koncentracích dokonce 10x vyšších (Kaufmann a Thun, 1998; Verberk et al., 1998.)

A co spotřeba krmiva, užitkovost, kondice ?

Chovatelé se prioritně zajímají o to, zda v podmínkách minimalistických stájí, ale i těch konvenčních, působí nadměrně vysoké či nízké teploty na užitkovost zvířat.  Desítky experimentů  potvrzují, že při nadměrně vysokých teplotách, jen o málo vyšších než je hranice termální neutrality, se spotřeba krmiva výrazně omezuje, a to ve srovnání s podmínkami teplot v pásmu termální neutrality. To samozřejmě přímo ovlivňuje i úroveň užitkovosti. Zvláště při překročení teplot nad 25 ^oC. Nepřímo úměrná je ke spotřebě krmiva především spotřeba napájecí vody. Z našich měření vyplynulo, že vysokoužitková dojnice (42 kg.den^-1) o hmotnosti > 650 kg může za 24 hodin vypít i 189 litrů vody. Přitom bude preferovaně přijímat vodu chladnou a čistou. A toto bohužel není  vždy v každém chovu!

A je nutné uvést i opak. Jestliže dojnice chovaná v minimalistické stáji nemá možnost v chladném či mrazivém období krýt své energetické ztráty zvýšenou spotřebou krmiva, musí zákonitě docházet k „odbourávání“ tukových rezerv na různých tělesných partiích. A to je příležitost pro pravidelné sledování tělesné kondice (BSC), jako indikátoru dostatečného příjmu energie v těchto kritických obdobích.

Přední chovatelé tak činí pravidelně, alespoň u stejného vzorku krav, min. 2x v zimním a min. 1x v jarním a min. 2x v letním období. Metodiky hodnocení jsou obecně známé a publikované a je jen otázkou chovatelské rutiny, než začnou být tato hodnocení relevantní, resp. plně vypovídající. Je zajímavé, že pokud byly krávy celoročně ustájeny v tzv. minimalistických (přístřeškových) objektech, tak nebyly zjištěny žádné příznaky poklesu známky tělesné kondice. V literatuře jsou však častější zmínky o rozdílech mezi plemeny a kvalitou managementu.

Adaptují se  krávy na podmínky v těchto minimalistických stájích bezproblémově?

Aby veškeré tělesné funkce krav probíhaly v „normálu“, potom je nutné, aby organismus skotu měl schopnost udržet konstantní tělesnou teplotu. Jak již bylo řečeno, skot, resp. krávy jsou vysoce tolerantní ke chladu a naopak vysoce citlivé vůči teplu. Jedním z „hlavních“ produktů krávy při tělesném metabolismu je teplo. Úroveň produkce tepla je závislá, vedle skutečně známých činitelů jako jsou: tělesný rámec, hmotnost, plemeno, užitkový směr, úroveň výživy, doba adaptace na podmínky, také na podmínkách   chovu (lože, rozměrové parametry, kubatura, ošetřovatel) a významně i vlastní užitkovosti. Čím vyšší je užitkovost, tím je  vyšší produkce tepla. K tomu je nutné zohlednit působení tepla z prostředí. A to je jiné na pastvě, v přístřešku, v zateplené či nezateplené stáji.

Jaké lože volit  při minimalistickém způsobu ustájení?

Plocha, na kterou zvířata uléhají, je významným činitelem nejen co se týká jejich pohody, ale také hospodaření s teplem. V zimním období je hluboká podestýlka s dávkou kvalitní slámy nad 7 kg.den^-1   na DJ, ideálním řešením. Ale pokud se volí boxové lože s každodenní nastýlkou 0,5 až 0,7 kg kvalitní řezané slámy, nebo suchého, vápencem obohaceného separátu, pak zde rozdíl není zaznamenatelný. V letním období takto luxusní lože však již přestává být zvířaty preferováno. Kdyby byla poskytnuta kravám volba, potom by zvítězil chladnější písek, či zcela nepohodlný, tvrdý a dokonce mírně zvlhčený beton, protože v tropických dnech je pro skot prioritou zchlazovací efekt mokré či neizolované podlahy. V tomto období byla upřednostňována i měkká matrace se světlejším povrchem oproti matraci černé.

Jaká je úloha ošetřovatele v minimalistických stájích?

V těchto stájích je ošetřovatel vystaven podmínkám neovlivnitelného vnějšího klima. Působí na něj  chlad,  horko, vlhkost, či silné proudění vzduchu, což jsou  odlišnosti od obecného pásma pracovní pohody. Chlad může totiž změnit jeho pohyblivost, obratnost, ale i citlivost, jeho reakční  schopnosti a tím i jeho pozornost a nakonec i výkonnost. Kromě toho zde může negativně ovlivnit jeho schopnosti i pracovní oblečení, které ho může do určité míry omezovat.

Ošetřovatel pracující v mrazových podmínkách musí eliminovat kontakt s podchlazenými pracovními nástroji či technologickým zařízením. To je již určité omezení. Je zcela samozřejmé, že rukavice musí být trvalou součástí ochranných pomůcek. Organizačně se musí upravit i event. střídání osob na venkovních pracovištích, aby jejich zatížení chladem bylo úměrné  a  rovnoměrné. Motivací může být i event. finanční zvýhodnění zaměstnanců v rizikových obdobích.

Lze konstatovat, že tam, kde se nezapomíná na kvalitní vybavení zaměstnanců odpovídajícími pracovními pomůckami, mohou být pracovní podmínky na vysoké úrovni.  Podmínkou je, aby pracovní okruh dojení (dojírna a čekárna) byl vhodně vytápěn a tepelně izolován.

Automatické ovládání vstupů a výstupů by zde mělo být samozřejmostí, s předpokladem eliminace průvanů, resp. vnikání chladu z vnějšku.

Doporučení pro zimní období  v minimalistických objektech?

Projektová a technická opatření

• Chovatel musí počítat s výrazně variabilnějšími podmínkami v chovném prostředí.
• Musí být přesvědčen o tom, že v minimalistických stájích je  chovaný skot zdravější v důsledku kvalitnějšího stájového vzduchu (škodlivé plyny, vlhkost, nižší teploty).
• Projektant i investor  nebudou uvažovat stanoviště  s trvale chladným vzduchem na   návětrných  místech. 
• Expozice staveb a event. přístavků  musí být optimalizována podle převažujícího proudění, ale i přívalových sněhových a dešťových srážek.
• Napájecí systém  musí být vždy izolovaný nebo v cirkulačním systému či s vyhříváním,a to nejlépe  s odtokem do kanalizace a to i v případě užití sklopných napajedel.
• V zimě okamžitě kontrolovat celý napájecí systém při event. výpadcích proudu.
• Občasně dekalcinovat výhřevná tělesa, jako prevenci vyšší spotřeby el. proudu.
• Důležité je zastřešení loží tak, aby byla chráněna před srážkami, ale v letním období i před  slunečním žárem.
• Ochránit objekt před nadměrným  vnějším prouděním, využitím existujících budov,vyšších stromů a keřů, stěnami z protiprůvanových sítí nebo desek.
• Vybavit  plochy pro zvířata nemocná  či mláďata a to pomocí protiprůvanových sítí či stěn z balíkované slámy.
• Počítat s tím, že odkliz výkalů může být po několik dnů v roce velice kritický, ale nikoliv neřešitelný.
• Proto se musí  prioritně chránit vyhrnovací lopaty.
• Veškeré zapuštěné dráhy (drážky) pro vedení lan čí mechanismů lopat musí být chráněny před ledem.
• Kladky na konci drah se musí udržovat trvale pohyblivé.
• Zabezpečit včasné otevírání a zavírání vstupních vrat.
• Hnojné kanály a to převážně příčné musí být zakryty.
• Ústí příčných kanálů do jímek musí být chráněny sifóny či nornými stěnami.
• Umožnit, aby hnojné chodby byly průjezdné pro event. mobilní odkliz traktory (podlaha bez schůdků).

Co organizačně zabezpečit  v extrémních zimních podmínkách?

• Preventivně, pokud možno co nejčastěji čistit  pohybové chodby.
• Veškerá organizační opatření směrovat na období mrazových  hodnot.
• Maximálně zvýšit interval odklizu výkalů, resp.mrvy až do fáze nepřetržitosti.
• Izolovat či chránit vyhříváním parkovací místa lopat.
• Eliminovat jakékoliv čištění postřikem.
• Expozice staveb a event. přístavků musí být optimalizováno podle převažujícího proudění ale i sněhových a dešťových srážek.
• Maximálně využívat mobilní traktorové technologie.
• Odkliz uskutečňovat vždy v nejteplejší denní periodě.

Doporučení pro letní období?

• Chovatel musí všemi dostupnými prostředky omezit působení tepelného stresu u zvířat
• Přirozené větrání posílit otevřením všech stěnových ploch a hřebene a nebo objekty vybavit nízkoobrátkovými ventilátory (100-120cm), které spolu se skrápěním zvířat umocňují své protistresové působení
• Zabezpečit stín odpovídajícími střešními převisy. Zcela eliminovat ozáření loží!
• Zabezpečit adlibitní napájení a to jak v objektu, výbězích i na pastvě,
• Situování napajedel sehrává svou zásadní roli. Maximálně se musí zkrátit vzdálenosti loží od napajedel,
• Napajedla situovat vždy do stínu, protože voda teplejší než 28 °C je pro dojnice málo přijatelná
• Přívody vody k napajedlům vést v hloubce pod 80cm.
• Zabezpečit pravidelné a velice časté čištění napajedel
• V kritickém období tam, kde se využívá pastvy ji omezit a event. přesunout  do pozdně večerního či nočního období.
• Ochlazování zvířat skrápěním je nejúčinnější metodou eliminace tepelného stresu.
• Ustájovací plochy  pro zvířata nemocná  či mláďata vybavit  pomocí protiprůvanových sítí či stěn z balíkované slámy obdobně jak v zimním období.

Závěr

Ze zkušeností posledních 10let lze konstatovat, že rekonstrukce starších stájových objektů pro kategorii krav zůstane záležitostí okrajovou. Poněkud perspektivnější  se stanou rekonstrukce, resp. stavební úpravy nestájových objektů, bývalých seníků garáží pro stroje či dokonce silážních žlabů.

Je otázkou času, kdy chovatelé pochopí, že i možnost chovu a odchovu skotu v nízkonákladových, resp. minimalistických objektech, je variantou schůdnou a ekonomicky efektivní. Ekonomické vyhodnocení pěti variant ustájení, s konstantní kapacitou, užitkovostí, reprodukcí, s využitím dřeva jako stavebního materiálu se v současnosti zpracovává. Předběžné výsledky budou pro chovatele–investory velice zajímavé.

I po patnácti letech v novém tisíciletí, je nutné si uvědomit, že tvrdým, nelítostným a nekompromisním sítem nejen evropského, ale i celosvětového trhu úspěšně projde jen chovatel s vysokou a především levnou produkcí.

Povinností a zároveň podmínkou úspěchu každého chovatele bude, vytvářet těmto vysokoužitkovým zvířatům vhodné podmínky s chovatelským komfortem, při nutném respektování všech fyziologických a etologických potřeb chovaných zvířat.  Při vysokém zatížení organismu se totiž i sebemenší stres projeví poklesem užitkovosti, spolu s narušením celkového zdraví.

Obr. 6: Přístřešek systému Butterfly (foto S.Staněk)

Obr. 7: Přístřešek uplatňovaný ve Švédsku (foto S.Staněk)

© 2024 Agroporadenstvo.sk | Vytvoril a prevádzkuje: Inštitút znalostného pôdohospodárstva a inovácií | Valid XHTML | CSS
Úvod |  Mapa stránok |  Novinky e-mailom |  Vyhlásenie o prístupnosti