doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. – technolog specialista¹; Ing. Stanislav Staněk, DiS.² | [email protected]; [email protected]

Volné boxové ustájení pro výkrmový skot, resp. býky, je v praxi až na výjimky nevyužívané. Přesto lze tvrdit, že výhody tohoto způsobu ustájení jsou zřejmé. Je to proto, že systémy ustájení, které jsou závislé na slámě, mohou být v některých výrobních podmínkách nepoužitelné (hluboká či vysoká podestýlka, pěstování krátkostébelných odrůd obilovin aj.).

Před bezmála 20lety se v Uhříněvsi, v nové experimentální výkrmně, ověřoval pro vykrmované býky systém boxového ustájení se stlaným ložem, a tento byl porovnáván s technologií ustájení na tehdy prosazovaných spádovaných ložích s tzv. „vysokou podestýlkou“. Několikaleté sledování jednoznačně potvrdilo přednosti boxových loží i pro býky. Ty se projevily nejen vyššími hmotnostními přírůstky, menší úrovni ztrát, adekvátnějším chováním zvířat, ale i celkově lepší ekonomikou výkrmu, která byla výsledkem nejen podstatně zkráceného výkrmového období, ale také lepšího zdravotního stavu (minimální výskyt přišlápnutých oháněk, varlat, spěnek apod.). V průběhu výkrmu bylo dosahováno menšího brakování a větší pohody ustájených býků.

K nevýhodám tohoto systému ustájení patří vyšší investiční náklady na technologie a zařízení stáje (až o 15 % v porovnání s ostatními systémy ustájení), kde nejdražší položkou bývá instalace boxových zábran a dalších konstrukčních prvků. Volné boxové stáje pro výkrm skotu jsou také náročnější na organizaci práce, a to v porovnání např. s celoroštovým ustájením (vyhrnování mrvy, stlaní a úprava boxového lože, přesuny zvířat, zvýšené riziko zranění ošetřovatelů při pohybu mezi býky apod.).

Jednoznačně lze potvrdit, že boxové ustájení je při splnění parametrů uvedených v tabulce 2 na vysoké úrovni welfare. Výkrmce může počítat oproti spádovanému loži (Trettmist) s více než poloviční spotřebou steliva, a až 4 - 5násobnou úsporou steliva oproti technologii ustájení na hluboké podestýlce.

Jaké jsou požadavky na boxová lože?

Základním požadavkem je zajistit maximální komfort býků při ležení a eliminovat jejich znečištění . Při minimalizovaných rozměrech boxů jsou veškeré projevy chování při vstávání a uléhání limitovány. A naopak, při předimenzovaných boxech vzniká obrovské riziko silného znečištění nejen podlahy boxů, ale především tělesného pokryvu býků. Toto nebezpečí vzniká tehdy, pokud šířka boxů je větší a dovoluje býkům otočení o 180°. Boxové ustájení vyžaduje nutnou diferenciaci boxů podle hmotnostních (věkových) kategorií. V chovatelské praxi to nejčastěji bývají 3 kategorie, ale může jich být samozřejmě i více (viz tabulka 1).

Tabulka 1: Kategorizace býků do skupin podle jejich živé hmotnosti

Varianta/Skupiny	I.	II.	III.	IV.
1.	200 až 350 kg	351 až 500 kg	501 až 650 kg	-
2.	200 až 310 kg	311 až 420 kg	421 až 530 kg	531 až 650 kg.

Jaké jsou optimální, resp. doporučované rozměry boxových loží a dalších technologických prvků?

U čtyřech hmotnostních kategorií v rozmezí 200 až 620 kg ž.hm. jsou parametry uvedeny v tabulce 2. .

Tabulka 2: Doporučené rozměrové parametry technologických prvků pro býky ve výkrmu

Kategorie býků	200 kg až 310 kg	311 kg až 420 kg	421 kg až 530 kg	531 až 650 kg
šířka lože v mm	800	900	1050	1150
délka boxu (jednořadý) v mm	1850	2050	2350	2400
délka boxu (protilehlý) cm	1800	1950	2100	2250
délka lože v mm	1400	1500	1800	1850
vymezovací zábrana – vzdálenost od zadní hrany boxu v mm	1300	1400	1650	1750
vymezovací zábrana – výška od úrovně stání končetin v mm	900	950	1050	1100
výška zadní hrany boxu v mm	150	180	200	220
výška protiprůlezné zábrany v čele boxu v mm	500	550	600	700
šířka krmného místa v mm	500	600 - 620	700	750
šířka krmiště v mm	1700	2000	2500	2700 - 2800
šířka uliček v mm	1200	1300	1600	1700 – 1800
maximální mezera roštů v mm	30	35	35	35
minimální nášlapná plocha roštů v mm	800	100	120	120

Při stanovení těchto doporučených parametrů se vycházelo z analýzy několika kritérií:

1. chování býků při ležení – celková doba ležení, počet frekvencí ležení za den, mechanika pohybu býků při jejich vstávání a uléhání,
2. znečištění zvířat - hodnocení 5bodovou stupnicí (1- zcela čisté zvíře; 5 – zvíře s velmi intenzivním znečištěním tělesného pokryvu),
3. znečištění či „zmokření“ plochy boxu, kdy se zjišťuje podíl znečištěné či mokré plochy, a to počtem bodů v řadě od 1 do 5 (hodnocení zadní třetiny boxu a dvou třetin přední části boxu),
4. poškození kloubů, končetin, kůže, kohoutku - počet případů výskytu odřenin, zánětů, otoků , lézí na hleznech, spěnkách apod.

V průběhu sledování nebylo zaznamenáno netypické vstávání a uléhání býků, včetně jejich opačného zalehnutí. Bezprostředně po přesunu zvířat do prostornějších boxů bylo pozorováno mírně zvýšené znečištění boxů a zvlhčení zadních partií býků. Ve srovnání s ustájením na hluboké či vysoké podestýlce bylo toto znečištění zcela srovnatelné. Při užití „lehké“ přistýlky (drcené slámy ve směsi s mletým vápencem) se situace výrazně zlepšila. Zharmonizovat všechna tato kritéria je obtížné, protože odlišný způsob močení býků tuto optimalizaci značně komplikuje.

Proč zábrana proti vzeskokům?

O účelnosti použití této zábrany není u zkušených chovatelů žádných pochyb. Nebrání pouze vzeskokům býků na jedince stojící v boxu, ale zároveň „zavětrují“ konstrukci řady boxů proti nežádoucím deformacím stranových zábran při nárazech zvířaty. Horizontální zábrana musí být tak vysoko (300 až 400 mm nad úrovní kohoutku býků), aby nebránila pohodlnému vstupování a vystupování zvířat do a z boxů, a to ani při jejich event. nahrbení. Rozhodující je vzdálenost připevněné protivzeskokové zábrany od oblouku stranové zábrany, protože její nevhodné umístění (zejména přílišné odsazení od oblouku zábrany) nezabrání případným vzeskokům na stojící ani ležící zvířata.

Fotografie 1: Detail protivzeskokové a vymezovací zábrany

Jak navrhovat boxové lože?

Rozdíl v profilu „kravského“ a „býčího“ boxového lože je na první pohled zřejmý. Odlišná urinace býků vedla k navrhování tzv. „spádovaného lože“ tak, aby jeho zadní třetina měla podstatně větší sklon, než jeho přední část. Při optimalizaci tohoto parametru se pracovalo se čtyřmi hodnotami sklonu a to se 3 %, 5 %, 8 % a 10 %. Sledovaly se ukazatele chování, resp. pohody, které byly vyjádřeny :

1. četností ulehnutí v boxovém loži za den. Ta měla s nárůstem sklonu lehce vzestupnou (nežádoucí) tendenci. U sklonů 8 % a 10 % se počet ulehnutí pohyboval mezi 12,1 až 14,0, což však při statistickém hodnocení nebylo zjištěno jako průkazné.
2. podílem obtížnějšího vstávání a uléhání s projevy uklouznutí. I zde byly sklony o 3 % a 5% zcela bez negativních projevů. U vyšších sklonů byl zaznamenán výskyt uklouznutí pouze sporadicky.
3. mírou zvlhčení či „zmokření“ zadní časti boxu. U tohoto parametru byla pozorovaná opačná tendence. Nejsušší byla lože s 10 % a 8 % sklonem, ale v porovnání s ostatními hodnocenými sklony nebyly rozdíly při bodovém hodnocení nikterak dramatické.

Jaký zvolit povrch lože?

Stelivové boxové lože

Čistota vykrmovaných zvířat je ukazatelem hygieny, techniky chovu a chovného komfortu. V stelivových boxových stájích převažují tzv. „hluboké boxy“. Boxy jsou nejčastěji nastýlané vyzrálým hnojem (základní izolační vrstva dna boxu), slámou, separovanou kejdou, méně často pak pilinami, hoblinami event. pískem. Hluboký typ boxů bývá v chovatelské praxi vyplňován postupně, tzv. „metodou vrstvení – sendvičováním“. K nejčastěji používaným podlahovinám pak patří:

Sendvič I. – vyzrálý chlévský hnůj a sláma

• základní vrstvou, která se pokládá na zvlhčené dno boxového lože, a to do výšky až 150 mm, je kvalitní vyzrálý hnůj (tuto vrstvu je nutné odvozovat od hloubky boxového lože),
• na zvlhčenou a řádně udusanou vrstvu hnoje je dále navrstvena přibližně 50 mm vysoká vrstva dlouhé zvlhčené slámy,
• poslední a zároveň krycí vrstvou je cca 100 mm krátce řezané suché slámy.

Sendvič II. – sláma a mletý vápenec

• základní vrstvou, kterou je pokryto dno boxového lože do výšky až 150 mm, je směs dlouhé slámy a zvlhčeného vápence,
• na tuto udusanou základní vrstvu je aplikována krycí vrstva z krátce řezané slámy a suchého, jemně mletého vápence s výškou této vrstvy cca 100 mm,
• mletý vápenec, používaný v obou vrstvách sendviče má zrnitost do 0,09 mm.

Sendvič III. – separát s mletým vápencem

• používáme pevnou frakci kvalitní fermentované kejdy o sušině nejméně 30 %, která je aplikovaná do hlubokého boxového lože,
• z hlediska zoohygieny je vhodné přimíchat do tohoto plastického steliva mletý vápenec, a to v poměru 3:1, který m.j. upraví pH do žádoucího alkalického prostředí.

U těchto podlahovin je nutné pravidelné ošetřování povrchu lože, především jeho vrchní vrstvy, s pravidelným doplňováním, event. kypřením, a to minimálně 1x za 7 až 10 dní.

Nákres 1: Stlané boxové lože – „hluboký box“

Bezstelivové boxové lože – matrace

Stáje s produkcí kejdy jsou nejčastěji vybaveny tzv. „vysokými boxovými loži“. Podlahovinou jsou různé typy matrací, případně rohoží s rozdílným dezénem a fyzikálně-chemickými vlastnostmi (drsností povrchu, stupněm tvrdosti apod.). Indikátorem vhodnosti daného povrchu je i stupeň poranění hlezenních kloubů. Možnosti, jak zabránit poškozování končetin a zároveň jak zvýšit hygienu lože a čistotu zvířat spočívají v:

• pravidelném posypu zadní části boxového lože o šířce 600 až 700 mm mletým vápencem,
• pravidelném posypu zadní části boxového lože krátce řezanou slámou, případně tzv. „slamnatou moučkou“ – délka řezanky do 10 mm,
• využití jiných materiálů s dobrou nasákavostí (separát, piliny apod.).

V této souvislosti je nutné zmínit, že u pilin, případně hoblin z tvrdých dřevin, hrozí riziko podráždění pokožky, a to v důsledku zvýšeného tření – „efekt smirkového papíru“ včetně vyššího výskytu hnisavých ložisek (třísky v podkoží).

Nákres 2: Příčný řez výkrmny býků s nestelivovými boxovými loži

Nákres 3: Nestelivové boxové lože – „vysoký box“

Jaké použít žlabové zábrany?

Pro býky jsou ideální, tzv. „švédské obloukové“ a „palisádové zábrany“, které je prokazatelně zklidňují u žlabu. Jednoduché kohoutkové zábrany musí být zesílené (tlustostěnné), s masivním zakotvením. Požaduje se zhotovení další, a to vyšší horizontální zábrany, zamezující přeskočení býků na krmnou na chodbu.

Uzavíratelné zábrany při krmení 1:1, usnadňují práci ošetřovatelů při obsluze boxových loží (odstranění výkalů, úprava podestýlky apod.). Ke zklidnění býků v kotci je možné doporučit instalaci drbadel.

Jak na odkliz hnoje, kejdy?

Mrva by měla být z pohybových chodeb u stelivových provozů s plnou podlahou odstraňována nejlépe denně, v horším případě alespoň obden. U boxového lože opatřeného matrací je vhodné alespoň jednou týdně odstranit zbytky výkalů v zadní části lože.

Mobilní odkliz mrvy (traktor a radlice), a to především z hlediska bezpečnosti práce (přesuny zvířat, vstup ošetřovatelů mezi zvířata, pohyb mezi nimi apod.) a zhoršení welfare, je poněkud rizikovější. Stacionární linka je proto vhodnější. Časově úspornější a z hlediska bezpečnosti práce ošetřovatelů vhodnější, je odkliz výkalů přes roštovou podlahu a přeronové kanály. Kontinuální odkliz kejdy totiž zajišťuje zvířatům nejen maximální klid, ale zaručuje také i jejich dobrou čistotu. Bohužel, je ale dražší!

Jaký zvolit počet býků ve skupinách?

Jak již bylo uvedeno v předchozích příspěvcích, platí vztah, že čím je menší počet zvířat ve skupině, tím je intenzita růstu vykrmovaných býků vyšší. Znovu lze doporučit, aby nastájená skupina čítala max. 25 až 30 hmotnostně vyrovnaných býků. V polovině výkrmového období je možné (a také vhodné) původní skupinu rozdělit na dvě (na silnější a slabší), opět hmotnostně vyrovnané skupiny. Tím se posílí intenzita růstu i u slabších jedinců. Ve skupinách se takto nenachází cizí jedinci, zvířata jsou víceméně sociálně homogenní. Při ukončení výkrmu je rozptyl v hmotnostech podstatně menší, než u nerozdělených skupin.

Jaké jsou doporučené rozměrové parametry boxových výkrmen?

Projektanti by měli zohlednit takový půdorys, který by eliminoval „slepé uličky“. Naopak, by měli pamatovat na vytváření únikových chodeb, které jsou nezbytné, a to zejména u hmotnostně nevyrovnaných skupin. Tím se výrazně sníží četnost poranění zvířat zvláště u rizikových těžších kategorií býků.

Jak přistupovat ke stavebnímu řešení?

Až do středních poloh je na našem území možné bezproblémově uvažovat s nezateplenými stájemi, případně přístřeškovými stájemi, a to dokonce i ve variantě užití roštových chodeb. Od vyšších poloh lze jen obtížně toto řešení doporučit, a to vzhledem k nedostatku praktických zkušeností a teoreticky očekávaným rizikům.

Boxové ustájení pro býky lze využít i při rekonstrukcích dosavadních celoroštových stájí.

Novostavby by byly ideální, pokud se odhlédne od úrovně investičních nákladů, které jsou cca o 15 až 18 % vyšší. Modelové výpočty naznačily, že tyto vícenáklady se mohou eliminovat, v důsledku dobrých ukazatelů návratnosti (užitkovost, ztráty, produktivita práce).

Projektanti mohou s klidným svědomím pracovat s poměrem počtu zvířat k počtu míst u žlabu 1,5:1. Autoři mají věrohodné zprávy o vynikajících výsledcích zahraničních výkrmen (příčné řešení) se „žlabovým“ poměrem dokonce 2,5:1, kde bezpodmínečnou podmínkou úspěchu jsou: pravidelné intervaly zakrmování, podávání kvalitních krmiv v dostatečném množství a jeho velmi časté přihrnování.

Závěr

Boxové výkrmny skotu představují praktický a welfare splňující systém ustájení. Je přehledný, s menší spotřebou podestýlky a lidské práce. Na druhé straně je tento způsob výkrmu organizačně náročnější, a to zejména při sestavování, přemisťování a rozdělování skupin. Údržba boxových loží rovněž vyžaduje určitý objem lidské práce. Na základě zkušeností z tuzemských chovů, je tento způsob ustájení nejproduktivnější, a to vzhledem k vyšší intenzitě růstu vykrmovaných býků, resp. zkrácení výkrmového období, ale i menší četnosti nutných porážek. V následujícím článku se autoři zaměří na technologie a způsoby výkrmu býků na hluboké podestýlce.

© 2024 Agroporadenstvo.sk | Vytvoril a prevádzkuje: Inštitút znalostného pôdohospodárstva a inovácií | Valid XHTML | CSS
Úvod |  Mapa stránok |  Novinky e-mailom |  Vyhlásenie o prístupnosti