Úvod / Informácie / Rastlinná výroba / Vinič a víno

Pohled do kmínku révového keře

15-07-2015
Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. | pavel.pavlousek@mendelu.cz
Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Moderní řez révy vinné by měl být směřovaný cestou minimalizace řezných ran. Také na kmínku révového keře by neměly být žádné řezné rány. Jak se projevují tyto řezy na vodivých pletivech révového keře, ukazuje pohled dovnitř révového kmínku. Řez kmínkem révového keře ve stáří 24 let jsme pořídili se studenty v rámci výuky předmětu „Management kvality ve vinohradnictví“ (Obrázek 1).

Obr. 1 - Řez kmínkem révového keře

Obr. 1 - Řez kmínkem révového keře

Transport látek v révovém keři probíhá na základě teorie „source-sink“, tzn. „zdroj a příjemce“. Organické látky vytvářené při fotosyntéze a určité minerální látky ve formě iontů jsou transportované z místa své tvorby nebo příjmu do místa, kde se tyto látky využívají pro rostlinu.

Kmínek představuje nejvýznamnější dřevnatou část révového keře. Kmínek vytváří základ každého pěstitelského tvaru a zabezpečuje spojení mezi kořenovým systémem a listy, hrozny a bobulemi. Kmínek u révy vinné vyžaduje opěrnou konstrukci.

Základem kmínku jsou vodivá pletiva. Vodivá pletiva zabezpečují u révy vinné transport roztoků organických a anorganických látek v rostlině. Transport často probíhá na velké vzdálenosti. Vodivá pletiva jsou vytvořená dřevem (xylémem) a lýkem (floémem).

Každoročně dochází k tloustnutí kmínku díky činnosti kambia a felogénu. Díky činnosti kambia se vytvoří sekundární dřevo a sekundární lýko. Směrem do středu kmínku se tvoří sekundární dřevo a směrem ven sekundární lýko.  Transportními částmi u dřeva jsou cévy a cévice, u lýka potom sítkovice.

Dřevo (xylém) rozvádí především vodu a minerální látky z kořenového systému do nadzemních částí keře. Pohyb ve dřevě je založený na kořenovém vztlaku a transpiračním proudu. Většina minerálních látek, které jsou ve formě iontů přijímaných kořenovým systémem, se pohybuje ve dřevě.

Lýko (floém) rozvádí především látky, které vznikají jako produkty fotosyntézy. Tok lýkem může probíhat v rostlině všemi směry. V lýku se pohybují také některé minerální látky. Vysokou pohyblivost v lýku mají hořčík, fosfor, draslík a síra. Nízkou pohyblivost mají mangan a vápník.

Dřevní část, cévy, jsou funkční okolo 7 roků, ale většinou jsou již inaktivované po 2-3 letech. Sítkovice v lýku mohou zůstat funkční 3-4 roky.

Velké řezné rána na vrcholu kmínku působí na jeho kvalitu velmi negativně. Prosychání totiž může zasahovat vodivá pletiva a ovlivňovat transport roztoků látek v rostlině (Obrázek 2).

Obr. 2 - Vodivá pletiva a prosychání dřeva na vrcholu kmínku

Obr. 2 - Vodivá pletiva a prosychání dřeva na vrcholu kmínku

Kmínek je proto nejvýznamnější část révového keře, protože nejvýrazněji ovlivňuje transport látek. Transport látek potom ovlivňuje výnos a kvalitu hroznů, ale také životnost révového keře.

V jarním období, po rašení, se tvoří na kmínku zelený obrost letorostů. Jakmile dochází ke zdřevnatění těchto letorostů, vytváří se již významné napojení na vodivá pletiva (Obrázek 3). Zdřevnatělý letorost již není možné odstranit vylomením, ale musí se provádět řez a odstranění nůžkami. Vytékající míza, z řezných ran, v jarním období dokazuje napojení na vodivá pletiva rostliny. Vodivá pletiva v kmínku jsou proto těmito řeznými ranami na kmínku přerušená. Tato skutečnost se může negativně projevovat na fyziologii révového keře a biochemických změnách v bobulích. Vodivá pletiva nejsou souvislá a roztoky látek transportované vodivými pletivy nejsou zcela optimálně využívaná révovým keřem.

Obr. 3 - Napojení řezných ran na vodivá pletiva

Obr. 3 - Napojení řezných ran na vodivá pletiva

Další negativní skutečností je také již vícekrát připomínané prosychání dřeva v místě řezných ran, které negativně působí na kmínek (Obrázek 4 a 5).

Obr. 4 - Prosychání dřeva v místě řezných ran

Obr. 4 - Prosychání dřeva v místě řezných ran

Obr. 5 - Prosychání dřeva v místě řezných ran

Obr. 5 - Prosychání dřeva v místě řezných ran

Základem kvalitního kmínku jsou souvislá, nepřerušovaná vodivá pletiva. Čištění veškerého obrostu na kmínku, musí být prováděné v bylinném stavu. Nesmí docházet k dřevnatění báze těchto letorostů, tvořících obrost na kmínku. Kvalitní kmínek musí být zcela prostý řezných ran. Čištění kmínků a to zejména u nových výsadeb je třeba věnovat velkou pozornost. Nové kmínky jsou tenčí a propojení s vodivými pletivy a prosychání může být výraznější a škodlivější.

Představu o ztrátě látek řeznými ranami může ukázat třeba  složení mízy. Míza je bohatá na minerální látky, které může réva vinná využívat ke svému růstu. Míza obsahuje přibližně 25-75 g dusíku na keř, z čehož je polovina uložená v kořenovém systému, 2,5-4,5 g fosforu na keř, 10-25 g draslíku na keř, 4-8 g hořčíku na keř a 25.40 g vápníku na keř. Nedílnou součástí zásobních látek jsou také cukry a aminokyseliny. Díky oteplování půdy dochází k přeměně škrobu na cukry. Cukry (nejčastěji glukóza a fruktóza) a aminokyseliny se pohybují vodivými pletivy do nadzemních částí keře a slouží jako živiny pro růst a vývoj révy vinné.

Moderní vinohradnictví proto pracuje s minimalizací řezných ran, dobře zapěstovanými kmínky a kvalitním a včasným provedením čištění kmínků.