Úvod / Informácie / Rastlinná výroba / Rastlinná výroba všeobecne

Ovlivní výběr pesticidů výskyt opylovačů v olejninách?

01-06-2016
Ing. Martina Volková, Ing. Jan Kazda, CSc. | volkovam@af.czu.cz
Katedra ochrany rostlin, Česká zemědělská univerzita v Praze

Včely jsou v naší krajině hlavní skupinou opylovačů, která zajišťuje opylení zemědělských plodin. Tito a další užiteční organismy napomáhají opylením zemědělských plodin k vyššímu výnosu a tím pádem i k vyšší ekonomice podniku. Jelikož se ale pesticidy aplikují hlavně v době kvetení, čili letu včel, musí farmáři dodržovat na oplátku mnohá opatření na ochranu opylovačů.

Česká republika má poměrně vysokou zavčelenost a to okolo 6,4 včelstev na km2 což je zhruba o 2,5 včelstva na km2 více, než můžeme najít na Slovensku. I tak má ale Slovensko stále více včelstev, než průměr států Evropské unie (3,1 včelstev na km2). V  Česku je okolo půl milionu včelstev, které vlastní 52 000 chovatelů včel, registrovaných v Českém svazu včelařů. Výhodou jsou malochovy, které zde převládají. Včelstva jsou tak rozprostřena v krajině rovnoměrně a dochází tak efektivně ke správnému zajištění opylovací služby.

Obr. 1: Včela medonosná v porostu řepky ozimé

Obr. 1: Včela medonosná v porostu řepky ozimé
foto: autori článku

Obr. 2: Čmeláci opylující slunečnici

Obr. 2: Čmeláci opylující slunečnici
foto: autori článku

V dnešní době intenzita chemické ochrany stále stoupá. V současnosti se jen na jaře aplikují do řepky 3 – 4 insekticidy, 1 – 2 fungicidy a vedle toho další aplikace stimulátorů, desikantů a dalších látek. Podle ÚKZÚZ bylo v roce 2014 aplikováno v České republice do olejnin (převážně řepky) 182 755 kg účinných látek insekticidů tj. cca 69 % všech insekticidů  a 221 236 kg účinných látek fungicidů tj. cca 16 % všech fungicidních látek v ČR. Ochrana řepky je v současné době ze všech plodin nejvíce v rozporu se systémem integrované ochrany rostlin podle platné legislativy. Je tedy důležité omezení negativních dopadů současné ochrany řepky, zejména omezení vlivu pesticidů na včely a jejich produkty.

Ochrana včel je v dnešní době v České republice regulována vyhláškou č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. I při dodržování stanovených pravidel možnosti a doby aplikace přípravků na ochranu rostlin však není zdravotní stav včelstev dobrý. Akutní otravy včelstev přípravky na ochranu rostlin se v ČR každoročně vyskytují. Musíme si ale uvědomit, že do těchto otrav spadají i špatně provedené aplikace POR zahrádkářů, či DDD firem (tab. č. 1). Podle SVS pouze zhruba pětina nahlášených případů je opravdu prokázána. Úhyn stovek včelstev sice není zanedbatelný, avšak z již uvedených 500 000 evidovaných v ČR to je jen nízké procento z celkových úhynů včelstev.

Tabulka 1: Případy podezření otravy včelstev POR

Tabulka 2: Registrované dávky POR v České republice použité v pokusech

Chronické otravy představují pro včelstvo mnohem větší riziko. Významnou vlastností včel je jejich společenský způsob života ve včelstvech, jehož důležitou součástí je vzájemné předávání potravy, ale i cizorodých látek mezi sebou. A následné konzervování této potravy sloužící jako dlouhodobý zdroj pro veškeré jedince ve včelstvu. Především v zásobách pylu  v úlu jsou v posledních letech zjišťována rezidua pesticidů. Z tohoto důvodu působí největší škody toxické látky s dlouhou reziduální dobou účinností, které způsobují kontaminaci celého včelstva.

Jelikož jsou tedy včely stále vystavovány tlaku přípravků na ochranu rostlin a dalším chemickým látkám, které jsou do porostu aplikovány (desikanty atd.), musíme hledat cesty jak opylovače nevystavovat tak vysokému riziku. Možnost výběhu repelentního přípravku by včely mohla odradit od návštěvy ošetřeného porostu a omezit tak následnou kontaminaci pylu v úlech.

Při ochraně opylovačů v porostu je nutné si uvědomit, že každá plodina může být atraktivnější pro jinou skupinu opylovačů. Z našich pokusů bylo zjištěno, že na slunečnici byl 97% výskyt čmeláků, 2% výskyt včel medonosných a pouze v 1 % se zde objevovaly samotářské včely z celkového výskytu těchto 3 sledovaných skupin opylovačů. Tato struktura opylovačů se výrazně lišila od sledovaného výskytu na pokusech v řepce, kdy jednoznačně převažovala včela medonosná (85 %), které doplňovali čmeláci (9 %) a samotářské včely (6 %).

Vliv pesticidního ošetření

Vliv pesticidního ošetření na opylovače byl zkoumán v řepce ozimé i ve slunečnici.

Po aplikaci POR v řepce ve fázi BBCH 59 – 60 prvé otevřené květy probíhal odpočet opylovačů v porostu. V případě řepky ozimé (graf č. 1) byla nejvyšší návštěvnost včel na parcele ošetřené přípravkem Trebon OSR – ether pyretroid. Naopak nejnižší zaznamenaný počet včel byl na ploše ošetřené přípravkem Plenum. Při srovnání Mospilanu 20 SP a Mospilanu 20 SP se Spartanem došlo k větší návštěvnosti včel na ploše ošetřené Mospilanem 20 SP se smáčedlem. Je zřejmé, že smáčedlo zvýšilo počet včel na ploše. Insekticidy Avaunt 15 EC a Plenum, které jsou registrované na blýskáčka řepkového vykazují nejnižší návštěvnost včel na ošetřeném porostu. U organofosfátu Nurelle D, který by měl mít vysokou repelenci pro včely, se vyskytla poměrně vysoká návštěvnost včel. Přípravek Proteus 110 OD a Mospilan 20 SP + Spartan měli téměř stejnou vysokou návštěvnost včel. Je zajímavé, že oba tyto přípravky obsahují smáčedlo.

Graf č. 1: Průměrný počet včely medonosné v závislosti na aplikaci pesticidů – řepka ozimá

U slunečnice byly POR aplikovány ve fázi BBCH 61 počátek květu. Nejvýraznější repelentní účinek pro čmeláky měla parcela ošetřena přípravkem Mospilan 20 SP, kterou navštívilo o 10 % čmeláků méně než neošetřenou kontrolu (graf č. 2). Nejatraktivnější pro čmeláky byl postřik fungicidy Pictor a Sfera 535 SC, které navštívilo o 5 % více čmeláků než neošetřenou kontrolu a o 16 % více než nejméně atraktivní variantu ošetřenou přípravkem Mospilan 20 SP. V grafu č. 2 je znázorněna průměrná návštěvnost čmeláků z celé doby pozorování. Včely, byly na tomto pokusu vyhodnocovány taktéž. Zde žádný zkoušený přípravek nevykazoval repelentní účinky, pouze po aplikaci přípravku Mospilan 20 SP byl sledován stejný výskyt včel v porostu jako na neošetřené kontrole. Ostatní přípravky např. Sfera 535 SC nebo Pirimor 50 WG zvýšily návštěvnost o 33 % proti kontrole.

Graf č. 2: Průměrný počet čmeláků v závislosti na aplikaci pesticidů - slunečnice

V další fázi výzkumu byly přidávány dnes běžně používané přípravky, ve slunečnici a řepce v době květu, do zředěného medu a následně bylo pozorováno, které varianty budou včelami odebírány (graf č. 3). Zvoleny byly registrační dávky přípravků pro Českou republiku.

Graf 3: Průměrné množství zbylého roztoku pesticidů po odsátí nejatraktivnějšího roztoku včelami

V okamžiku, kdy včely odebraly celý obsah nejatraktivnější varianty (v grafu č. 3 je kontrola – čistý roztok medu), byl zjištěn odběr v ostatních variantách pokusu. Čím více zbylo roztoku v epruetě, tím má přípravek vyšší repelentní účinek. Pokus byl 10x opakován.

Obr. 3: Odebírání potravy s pesticidy včelami

Obr. 3: Odebírání potravy s pesticidy včelami
foto: autori článku

Mezi atraktivní přípravky pro včely jistě můžeme zařadit přípravek Ortiva, Pictor, Plenum, Mospilan 20 SP a Atonik. Přípravek Plenum byl dokonce jako jediným přípravkem, který včely leckdy vypily dříve než samotný (zředěný)med. Tyto přípravky byly včelami brány přednostně, tudíž můžeme říci, že tyto účinné látky si včely odnáší s sebou do úlu. Téměř bez povšimnutí zůstaly roztoky s přípravky Vaztak 10 EC, Horizon 250 EW a Nurelle D.

Po dvou letech pokusů se ukazuje, že výběr pesticidů (aplikovaných před květem nebo v době květu) s atraktivními či repelentními vlivy je jedním z faktorů ovlivňujících návštěvnost opylovačů v porostech řepky a slunečnice. Tyto informace v dokumentaci přípravků zcela chybí, mohly by však v budoucnu přispět k dokonalejší ochraně včel a dalších necílových organismů. Je tedy nutno více porozumět vztahu mezi olejninami a opylovači, kteří se v těchto porostech vyskytují a nadále hledat cesty, k jejich ochraně.