Možnosti ochrany sadů a vinic před krupobitím
Praktické zkušenosti i prognózy podložené řadou modelových klimatických studií dokládají vyšší četnost výskytu krupobití ve středoevropských podmínkách v důsledku globálních klimatických změn. Krupobití tak představuje pro řadu ovocnářských a vinohradnických provozů závažné riziko. Při zasažení porostu může dojít nejen k poškození pěstovaných dřevin, ale také k významným výnosovým ztrátám včetně snížení kvality a uchovatelnosti produkce. Míra poškození může být přitom ovlivněna řadou faktorů. Fenofází v níž se zasažený porost momentálně nachází, umístěním výsadby, orientací řádků, intenzitou proudícího vzduchu, délkou srážek atd.
Škody způsobené krupobitím mohou mít pro pěstitele negativní dopad v roce zasažení i v roce následujícím. Krupobití se může vyskytovat v různé intenzitě i celkové délce trvání, zpravidla se však jedná o časově krátký jev doprovázející silné letní bouřky. Kroupy jsou kulovité, kuželovité nebo nepravidelné kusy ledu o průměru větším než 5 mm, s hmotností dosahující v našich podmínkách i několika gramů (Obr. 1).
|
Obr. 1: Kroupy a vinice zasažená krupobitím |
Kroupy se vytváří postupným namrzáním vodních částic na ledových zárodcích v mohutných konvekčních bouřích, bohatých na přechlazenou vodu a s teplotou, která je pod bodem mrazu. Ledové zárodky vytvářejí nejčastěji krupky z ledových krystalů nebo zmrzlých kapek. Krupka je zpočátku nesena vzdušným proudem a ve vlhkém vzduchu postupně narůstá. Když dosáhne určité velikosti a hmotnosti, kterou již výstupný proud neudrží, začíná padat dolů k zemskému povrchu. Při silném proudění tak kroupy mohou dorůstat do velkých průměrů. Jakmile padající kroupa dosáhne teplotní oblasti nad 0 °C, začne její povrch odtávat. Pádová rychlost a rychlost odtávání povrchu pak ovlivní velikost kroupy dopadající na povrch.
Poškození listové plochy případně ovoce (Obr. 2) představuje závažné riziko z hlediska šíření houbových chorob. Redukce asimilační plochy stejně jako přímé poškození povrchu plodů (Obr. 3) se pak promítá do jejich nižší kvality.
|
Obr. 2: Poškození listové plochy kroupami |
|
Obr. 3: Poškození povrchu plodů kroupami |
V porostech následně vzniká potřeba rychlé a kvalitní chemické ochrany většinou ve zhoršených podmínkách. To se negativně promítá do nákladů na produkci. Při silném zasažení porostu kroupami dochází k narušení pletiv u letorostů, které zůstávají křehké i po zdřevnatění. Tento problém se nejvíce promítne při zimním řezu, kdy zejména u vinic dochází k praskání tažňů při jejich ohýbání a vyvazování k vodícímu drátu opěrné konstrukce.
Systémy ochrany proti krupobití jsou využívány zejména v podmínkách ovocnářských podniků (Obr. 4). Jedná se o plošnou instalaci ochranných sítí horizontálně uložených v dostatečné výšce umožňující provádění jednotlivých pracovních operací. Sítě jsou uchyceny na konstrukci tak, že chrání celou osázenou plochu. Pro instalaci sítí se využívá nosná konstrukce tvořená z dřevěných nebo betonových sloupků o výšce 3,5–4,5 m. Z hlediska stability je důležité kvalitní ukotvení krajových sloupků. K vrcholové části sloupků je uchycen nosný drát, ke kterému se pomocí systému plastových úchytů (svorek) kotví vlastní síť (Obr. 5). Moderní řešení využívají ke spojování dvou sousedních sítí systém zipu. Vedle systémů s horizontálně uloženými sítěmi se využívá také systém svislého zavěšení sítí po stranách řádků.
|
Obr. 4: Síťový systém ochrany proti krupobití u ovocnářských podniků |
|
Obr. 5: Příklady plastových úchytů |
Montáž a manipulace se sítěmi představuje poměrně pracnou operaci, při které se síť odvíjená z cívky přichytí na dráty. Práci lze významným způsobem zefektivnit s využitím traktorových rozvíječů (Obr. 6), které umožňují snadné rozvinutí sítě až o délce 250 m. Pro instalaci a uchycení k nosné konstrukci mohu být využívány různé druhy plošin (Obr. 7).
|
Obr. 6: Montáž a manipulacie se sítěmi |
|
Obr. 7: Využití plošin pro instalaci sítí |
Sítě jsou nejčastěji vyrobeny z polyethylenu s vysokou hustotou (HDPE - High density polyethylene) stabilizovaného proti UV záření. Celková délka životnosti sítí se pohybuje kolem 10–15 let. Sítě jsou dodávaný v bílé, zelené nebo černé barvě, s gramáží v rozmezí 40–60 g.m-2 a velikostí ok 5–10 mm na 3–8 mm. Tyto parametry přispívají k dostatečné pevnosti sítí, při současném zachování jejich elasticity, potřebné k zachycení nárazové síly letící kroupy. Sítě jsou také dostatečně propustné pro světlo, potřebné pro zdárný průběh fyziologických procesů u pěstovaných dřevin. Umožňují dostatečné proudění vzduchu bez negativního ovlivnění zdravotního stavu porostu.
Uvedený systém ochrany nelze zpravidla uplatnit v podmínkách vinic. Důvodem je nízká výška sloupků opěrné konstrukce, která by při uplatnění stejného systému znemožňovala provedení některých pracovních operací a bránila by průjezdu mechanizace.
V systému ochrany vinic proti krupobití se využívá instalace ochranných sítí zavěšených svisle po obou stranách řádků. Horní okraj sítě je při instalaci fixován k systému dvojdrátí, opačný konec sítě je fixován na plastovou trubku, s jejíž pomocí se navíjí (Obr. 8).
|
Obr. 8: Síťový systému ochrany vinic proti krupobití |
Průměr cívky sítě navinuté na trubku zpravidla nepřesahuje 50 mm. Současné systémy mají navíjení zajištěno buď ručně pomocí kliky, nebo pomocí akumulátorové vrtačky. Pokud jsou sítě rozvinuté již od počátečních fenofází, usměrňují svislý růst letorostů ve vymezeném prostoru, což snižuje pracnost operace s jejich standardním zaváděním do dvojdrátí opěrné konstrukce.
Sítě mohou být dodávány v různých šířkách běžně od 0,8–1,2 m, celková délka sítí bývá přizpůsobena délce chráněných řádků, zpravidla však nepřesahuje 100 m, u delších řádků se sítě spojují. Sítě mohou po instalaci chránit pouze zónu hroznů s přiléhající listovou plochou nebo celou révovou stěnu.
Při provádění jednotlivých pracovních operací lze síť v krátkém časovém intervalu navinout a následně spustit. U mladých letorostů se obecně doporučuje opakované svinutí a rozvinutí sítí s cílem uvolnit z ok úponky, které po zdřevnatění mohou navíjení komplikovat nebo síť poškodit. Při provádění defoliace, je vhodné provedení pouze částečné redukce listové plochy v zóně hroznů, tak aby se hrozny přímo nedotýkaly sítě, protože v případě krupobití hrozí jejich částečné poškození. Při rozvinutých sítích je možné defoliaci provádět jedině pomocí přetlakových defoliátorů. Při plně mechanizované sklizni hroznů je naopak vhodnější sítě svinout, aby nedošlo k jejich poškození.
Vedle ochrany porostu před krupobitím mají ochranné sítě také řadu dalších pomocných efektů. Jedná se o přistínění (intenzita stínění 15–20%), které zamezuje přehřívání porostu a vzniku slunečního úpalu. Významný je také efekt ochrany proti hmyzu, proti ptactvu i proti zvěři, kteří způsobují škody na dozrávajících hroznech. Zmínit lze také částečný ochranný efekt proti krádežím hroznů.
Z pohledu agrotechniky i ochrany porostu před krupobitím představují ochranné sítě perspektivní řešení. Hlavní nevýhodou jsou poměrně vysoké materiálové náklady, navýšené o náklady na istalaci. Zahraniční zkušenosti naznačují, že se v běžných sponech výsadby tyto náklady pohybují u vinic kolem 12 000–14 000 euro na hektar, v ovocných výsadbách pak na úrovni 16 000–22 000 euro na hektar. Tyto pořizovací náklady je však nutné konfrontovat s úsporou nákladů v kontextu širších popisovaných souvislostí i v kontextu celkové plánované životnosti sítí.
Vedle těchto poměrně rozšířených a využívaných systémů ochrany porostu před krupobitím, se ojediněle objevují pokusy přímo ovlivnit tvorbu krup v atmosféře. Jedná se návrat k zařízením označovaným jako akustická děla (Obr. 9), která byla využívána již začátkem 20.století. Principem zásahu je vytvoření rázové vlny při silné detonaci. Rázová vlna je pak vyvolána zvukem o intenzitě kolem 130 dB. V atmosféře částečně rozruší a promísí vrstvy vzduchu, tím naruší tvorbu ledových krup nebo jejich jader. Srážky pak padají ve formě deště nebo deště se sněhem. Akustické dělo je tvořeno systémem spalovací komory, do které se z tlakových lahví přes tlakový ventil plní směs acetylénu a kyslíku. Po zapálení je rázová vlna usměrněna trychtýřovitým kanálem vzhůru do atmosféry. Tyto systémy jsou ve stádiu provozního ověřování s možností programového řízení.
|
Obr. 9: Akustická děla |
