GRBV - nový virus révy na obzoru
Jedná se o nověji zjištěný vir na révě z čeledi Geminiviridae a rodu Grablovirus, s názvem Grapevine red blotch virus (ve zkratce GRBV), přeloženo jako virus tvořící červené skvrny na listech – červenání. Choroba je známa od roku 2008 v severní Americe (USA), prokazatelně i v Mexiku a patrně i v Austrálii a Kanadě.
Poprvé byl virus popsán a identifikován v Kalifornii, tehdy pod označením Grapevine red blotch disease (GRBD), později pod názvem Grapevine red blotch-associated virus, GRBaV a od roku 2012 již pod oficiálním označením GRBV (Grablovirus, GRBV – EPPO Alert List). Zpočátku byl detekován na modrých moštových odrůdách jako Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Zinfandel, v roce 2016 pak i na hybridních odrůdách (PIWI) v Missouri, modrých i bílých. Dodnes byl virus potvrzen na těchto standardních odrůdách: Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Carignan, Malbec, Merlot, Mourvèdre, Syrah, Petit Verdot, Pinot noir, Ryzlink rýnský a Zinfandel. Dle příznaků na listech byl také pojmenován, takže typickými symptomy jsou různě velké červené skvrny u modrých odrůd, u bílých odrůd bývají světle-bílo-žlutě zelené, rozšiřujících se od báze letorostů, tj. od starších listů směrem k vrcholu, k listům mladým. Zároveň se podobně barví i veškerá žilnatina (primární i sekundární nervatura). Příznaky jsou velmi dobře pozorovatelné od poloviny vegetace (cca v červnu), podobně jako je tomu u svinutky (Grapevine leafroll virus), se kterou může být choroba zaměňována. Nicméně u virového červenání nedochází ke svinování listů a zrůžoví či zčervená veškerá nervatura listů, včetně řapíků. Toto je pak pěkně vidět zejména na podzim, kdy listy normálně mění barvu na zlatohnědou. Také hrozny jsou nepřirozeně malé, včetně bobulí, které navíc v podstatě nedozrávají a mají velmi malou cukernatost (obvykle okolo 10-15 °NM). Moderní studie ukazují snížení cukernatosti hroznů u takto napadené hektarové vinice průměrně o 3-6 °NM.
Choroba jako taková není úplně nová, jen byla dosud zaměňována, díky podobným příznakům, vždy za chorobu jinou. Často se podobně projevuje i rostlina ve stresových podmínkách nebo při nedostatečné výživě. Díky moderní laboratorní identifikaci ji však musíme brát jako “novou” skutečnou hrozbu pro révu vinnou. Ovlivňuje ziskovost vinic podstatným snížením kvality hroznů a jejich nedostatečným vyzráváním. U modrých odrůd révy jsou příznaky dobře patrné na listech, kde se typické červené skvrny objevují již zpočátku sezony a později se rozšiřují na většinu listů. U bíle zbarvených odrůd jsou příznaky na listech méně nápadné, neboť obvykle se jedná jen o chlorotické oblasti, které se mohou stát nekrotickými až na konci sezóny. Až stanovení genomové sekvence GRBaV poskytlo klíčové informace pro návrh primerů pro diagnostiku založenou na PCR. Šíření viru je značně podezřelé a ještě musí být plně identifikován vektor epidemiologického významu. Budoucí výzkum se bude muset zaměřit na šíření virů a výsadbový materiál.
V roce 2016 byl také identifikován první známý hmyzí vektor (přenašeč) pro GRBaV, a to hmyz z řádu polokřídlích z čeledi ostnohřbetkovitých – křís Spissistilus festinus, dosti podobný naší ostrohřbetce ovocné. Dříve se tento hmyz považoval jen za sekundárního škůdce révy, poškozující řapíky listů a letorosty. Nicméně sáním rostlinných šťáv z nemocných rostlin, pak přenáší vir dále i na zdravé rostliny. Mezi preferované hostitelské rostliny tohoto hmyzu patří různé trávy, luštěniny a hlavně vojtěška. Další potvrzené šíření viru je i neprověřeným množitelským materiálem, čili roubováním. Zatím neexistuje žádný důkaz, že virus může být přenášen i mechanickými prostředky, jako jsou zahradnické nůžky nebo jiné zahradní nářadí. I když vyloučit se to nedá.
V USA je v současné době jedinou doporučenou metodou obrany, zamezení šíření choroby a sledování výskytu tohoto onemocnění, používat bezvirózní výsadbový materiál a omezovat pěstování luštěnin a vojtěšky poblíž vinic. Chemická ošetření proti křísům se dosud neprovádí. Dle ekonomických analýz je doporučena komplexní obnova vinice, pokud je míra rozšíření na vinici větší než 30%.
