Vybrané výsledky pokusů s mimokořenovou výživou máku setého
V jednom z předchozích článků (Mimokořenová výživa máku setého) bylo podrobně pojednáno o významu mimokořenové výživy (postřiku) při pěstování máku. V této souvislosti neškodí zopakovat a připomenout, že mimokořenová výživa je v případě pokrytí požadavků máku na makrobiogenní živiny (N, P, K, Ca, Mg, S) pouze doplňkovým zdrojem živin. Je to proto, že potřeba těchto živin rostlinami máku je vysoká (desítky až stovky kg na ha), a proto musí být rozhodující hnojení do půdy (většinou před setím máku) a příjem těchto živin přes kořenový systém. Naopak, v případě mikrobiogenních = stopových prvků (B, Zn, Mn, Cu, Fe, Mo) upřednostňujeme mimokořenovou výživu, protože při (často opakovaném) použití nízkoprocentních roztoků aplikovaných na nadzemní části rostlin máku je možno pokrýt celou potřebu rostlin máku (stovky gramů na ha) na tyto mikroživiny. Na půdách karbonátových či s vysokou hodnotou půdní reakce – alkalické pH jednoznačně upřednostňujeme mimokořenovou aplikaci stopových prvků před jejich aplikací do půdy.
Nesmíme zapomínat, že pouze při adekvátní (dostačující) a harmonické výživě a hnojení máku se může využít jeho genetický potenciál pro tvorbu výnosu. Výpočet konkrétní dávky živiny je zpravidla založen na bilanční metodě, tedy součinu odběrového normativu (kg živiny odebrané 1 t semene) a úrovně výnosu, na jaký hnojíme. Výnos 1 t semene a odpovídajícího množství makoviny odčerpá v průměru podle Edelbauer a Stangel (1993) 70 kg dusíku, 26 kg fosforu (60 kg P2O5), 90 kg draslíku (108 kg K2O), 79 kg vápníku (111 kg CaO), 15 kg hořčíku (25 kg MgO), 0,11 kg bóru (B), 0,2 kg zinku (Zn) a 0,34 kg manganu (Mn). Podle údajů Richtera a Lošáka (2004) odčerpá až 18 kg síry. Při intenzivních technologiích pěstování máku bychom měli zajistit obsah pohotových živin odpovídající výnosu 2 t semene na ha. Např. dávka hořčíku by tedy měla být 15 x 2 = 30 kg Mg/ha při „dobré“ zásobě hořčíku v půdě. Je tedy nutné přihlédnout k zásobě jednotlivých živin v půdě (P, K, Ca, Mg) zjištěných při rozboru půdy (metoda Mehlich III) a zohlednit kategorii jejich zásobenosti v půdě (nízká – vyhovující – dobrá – vysoká – velmi vysoká) při finální volbě dávky živiny takto:
- Nízká zásoba: vypočtenou hodnotu povýším o 50 %
- Vyhovující zásoba: vypočtenou hodnotu povýším o 25 %
- Dobrá zásoba: hnojím dle vypočtené hodnoty
- Vysoká a velmi vysoká zásoba: nehnojím
V další části příspěvku budou představeny výsledky vybraných polních či nádobových hnojařských experimentů s aplikací bóru a hořčíku.
Tab. 1: Průměrné výnosové výsledky po mimokořenové aplikaci bóru (polní pokus Určice u Prostějova, odrůda Gerlach)
|
Var.
č.
|
Schéma pokusu
|
Výnos semene máku
|
% morfinu
|
|
|
t/ha
|
Relativní %
|
|||
|
1.
|
kontrola
|
1,14
|
100,0
|
0,38
|
|
2.
|
Hydro plus B
|
1,25
|
110,2
|
0,59
|
V polním pokusu realizovaném v Určicích u Prostějova na Hané (tab. 1) bylo aplikováno ve fázi 6-ti listů kapalné hnojivo s bórem v dávce 150 g B/ha. V poloprovozních podmínkách byl prokázán pozitivní vliv kapalného hnojiva na výnos semene máku, který byl zvýšen o 10,2 %. Došlo i ke zvýšení obsahu morfinu v makovině, nicméně obsah morfinu je primárně ovlivněn geneticky (volbou odrůdy) a z živin byl prokázán nárůst jeho obsahu zpravidla po aplikaci dusíku. Vliv bóru na zvýšení obsahu morfinu není pravidlem.
V jiném dvouletém nádobovém pokusu s bórem se taktéž prokázalo, že po jeho aplikaci v dávce 150 g B/ha ve fázi 6-ti listů se zvýšila jak hmotnost sušiny rostlin, tak i obsah B v sušině a to minimálně o 20 % a to se projevilo (při optimálním obsahu všech ostatních živin) zvýšením výnosu o 4 – 10 %. Obsah morfinu nebyl hnojením bórem ovlivněn.
Ve vegetačním nádobovém pokusu s mákem odrůdy Opál (tab. 2) realizovaném ve vegetační hale Mendelovy univerzity v Brně byl mimokořenově aplikován hořčík ve formě dusičnanu hořečnatého (var. 2) nebo síranu hořečnatého = hořké soli (var. 3). Hnojiva byla aplikována ve fázi listové růžice v 9% koncentraci. Přestože nedošlo k popálení rostlin, je vhodnější (a jistější) zvolit nižší, 5% koncentraci obou hnojiv. Aplikace obou hnojiv se projevila nárůstem výnosu semene o 5,7 % (var. 2), resp. 9,4 % (var. 3). Obsah morfinu se mezi variantami průkazně neměnil.
Tab. 2: Vliv mimokořenové aplikace hořčíku v nádobovém pokusu na výnos semene, obsah morfinu v makovině a obsah kadmia v semeni odrůdy Opál
|
Var.
č.
|
Schéma pokusu
|
Výnos semene máku
|
% morfinu
|
Obsah Cd v semeni
mg/kg
|
|
|
g/nádoba
|
Relativní %
|
||||
|
1.
|
N
|
9,74
|
100,0
|
0,92
|
0,607
|
|
2.
|
N+Mg(NO3)2
|
10,30
|
105,7
|
0,93
|
0,612
|
|
3.
|
N+hořká sůl
|
10,66
|
109,4
|
0,87
|
0,556
|
Před několika lety se mezi pěstiteli objevila informace, že hnojení hořčíkem může zvýšit obsah kadmia (Cd) v makovém semeni. Kadmium je těžký kov s řadou negativních účinků na lidské zdraví. Na základě řady našich nádobových či polních experimentů jsme toto tvrzení jednoznačně vyvrátili, což dokazují i hodnoty kadmia v tabulce č. 2, které se mezi variantami nelišily. Pěstitelé se tedy nemusí obávat hnojit mák hořčíkem do půdy či na list. S ohledem na relativně vysokou potřebu hořčíku u máku (odběr hořčíku 1 tunou máku je na úrovni 15 kg), je základem aplikace přes půdu před setím (např. Kieserit) a účinným doplňkem forma mimokořenové výživy (např. hořká sůl = Epso Top, či hořká sůl s mikroprvky = Epso Microtop, Epso Combitop aj.).
Názory na použití kapalného dusíkatého hnojiva DAM-390 za vegetace máku se liší. Na popálení rostlin po jeho aplikaci (které může, ale také nemusí být) má vliv řada faktorů – tloušťka pokožky listů, teplota vzduchu, intenzita slunečního záření, koncentrace roztoku apod. Pro eliminaci rizika poškození rostlin tímto hnojivem za vegetace je vhodnější jeho použití pro základní hnojení před setím a pokud se pěstitel rozhodne pro přihnojení máku za vegetace (zpravidla ve fázi listové růžice), je vhodnější využít tuhá dusíkatá hnojiva (ledky).
Závěr: Mimokořenová výživa máku je účinným doplňkem výživy přes kořenový systém, který je rozhodující u makrobiogenních prvků. V případě prvků mikrobiogenních (stopových) je možno s ní pokrýt veškeré nároky máku, např. na hnojení bórem a zinkem. Výraznější stimulace výnosu po aplikaci (nad 10 %) bude dosaženo při stresových podmínkách pro rostlinu (např. sucho).
Použitá literatura je k dispozici u autora.