Úvod / Informácie / Rastlinná výroba

Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2019

03-06-2019
Bc. Antonín Muška, Brno; Ing. František Muška, Ph.D.*; Bc. Anna Mušková, Brno | muska34@email.cz
Komora zemědělských poradců ČR

Chroust obecný [chrúst obyčajný] (Melolontha melolontha L.) je významným  škodlivým činitelem v zemědělských plodinách a trvalých kulturách v některých letech a některých lokalitách. Důležité je upozornit, že v současnosti tyto škody nedosahují rozsahu jaké byly známy dříve.  

Působí škody na určitém území buď každý rok, nebo každý druhý rok, popřípadě dva roky po sobě, či jednou za tři až čtyři roky. Záleží to jednak na délce jeho vývoje (tříletá nebo čtyřletá) a kromě toho na počtu populací, které na určitém územním celku žijí. Kromě brouků působí velké škody na podzemních částech rostlin jejich larvy - ponravy. Proto je nutné zjistit oblasti a periodicitu výskytu chroustů, a tím i léta škodlivého výskytu ponrav. Podle těchto zjištění lze na delší dobu stanovit předpověď, která je zárukou úspěšného boje s tímto škůdcem.

Byly také hledány možnosti předpovědi rojení chroustů na základě dlouhodobého sledování. Mapy dlouhodobé prognózy v Evropě byly zpracovány ve Švýcarsku (Heer, 1841, DECOPPET, 1920, nově mapu zpracoval Schneider-Orelli 1949), Rakousku (Zweigelt 1928, Faber  1961), francii (REGNIER, 1953). V bývalém Československu zpracoval KRATOCHVÍL (1953) oblast Moravy a celé území Ing. Antonín Muška (1934-2014), který výsledky své práce publikoval v roce 1975. V SRN se touto problematikou zabýval KRÄMER (1994).           

 Bývalé Československo je po Švýcarsku, Rakousku a Francii teprve čtvrtým státem v Evropě, kde je známo rozšíření jednotlivých kmenů chrousta. V práci Ing. Antonína Mušky pokračuje jeho syn Ing. František Muška, Ph. D., který prezentoval výsledky své práce v zahraničí v roce 2004 na konferenci v Rakousku mELOLONTHA – MEETING iNNSBRUCK. Dále v Německu v roce 2006 v Nachrichtenblatt des Deutschen Pflanzenschutzdientstes. Ve výše uvedené rodinné tradici pokračuje již ve třetí generaci Bc. Antonín Muška. Tento prezentoval výsledky své práce o chroustu obecném na XXI. České a slovenské konferenci o ochraně rostlin v prezentaci Hospodářsky významné výskyty chrousta obecného (Melolontha melolontha) na území České republiky – historický přehled do roku 2017.

Na území České republiky jsou tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného. Hranice mezi tříletými a čtyřletými kmeny je vytyčena průměrnou 50ti letou teplotou vzduchu v době vegetační (duben - září) 140C, ve Slovenské republice 130C. Rozdíl o 10C je způsoben kontinuálním průběhem počasí směrem na východ. Oblasti s uvedenou teplotou nad touto hranicí  jsou osídleny kmeny tříletými (jižní Morava), pod touto hranicí čtyřletými.

Pojmem chroustí kmen rozumíme populaci chroustů v daném územním celku, která po delší dobu vykazuje pravidelně se opakující roky výskytu brouků. Pro rozlišení chroustích kmenů používáme označení, které doporučil Schneider-Orelli (1949). Generace s tříletým vývojem označujeme římskou číslicí III, se čtyřletým – římskou číslicí IV. 

Pokud jde o bionomii chroustů, brouci se líhnou z kukel koncem léta (srpen, září) a přezimují v půdě. Jakmile teplota půdy v hloubce 5 cm dosáhne asi 100C, hromadně vystupují k povrchu. Zde vyčkávají do doby, kdy střední denní teplota vzduchu dosáhne 150C. Vylézají z půdy a hromadně odlétají k listnatým lesům (rojení - žíroviště), nejčastěji na jeho okraj, popřípadě na aleje, sady, kde se shromažďují ve velkém množství. V našich podmínkách spadá rojení do období od poloviny dubna do začátku května. Průběh rojení může být narušen chladným a deštivým počasím, pokračuje však při dalším oteplení. Na žírovišti prodělávají brouci úživný žír na stromech (potřebují pro dokončení vývoje pohlavních orgánů, rychlý vývoj vajíček po páření) a odlétají klást vajíčka do polí. Koncem června a v červenci se z vajíček líhnou ponravy, které se během svého vývoje dvakrát svlékají (rozeznáváme tři vývojové stupně ponrav). Rozlišovacím znakem pro jednotlivé stupně ponrav je šířka hlavové schránky (1. stupeň  - 2,5 mm, 2. stupeň - 4,0 mm, 3. stupeň - šířka hlavové schránky 6,5 mm). Délka vývoje jednotlivých vývojových stupňů záleží na teplotě. O tom, zda na určitém území je cyklus tříletý nebo čtyřletý se rozhoduje již na podzim v roce rojení chroustů. Při tříletém vývojovém cyklu se ponravy poprvé svlékají v témže roce po vylíhnutí a to v srpnu nebo září, takže přezimují larvy 2. vývojového stupně. U čtyřletého vývojového cyklu se ponravy v prvním roce po vylíhnutí nesvlékají a přezimují jako ponravy prvého vývojového stupně.

Letos se na území bývalého Československa budou rojit dva kmeny chrousta obecného. V nižších polohách tříletý kmen III0 (s periodicitou výskytu 2019, 2022, 2025...), který zabírá velké územní celky ve Slovenské republice. Ve vyšších polohách IV3 (s periodicitou výskytu 2019, 2023, 2027).

V České republice jde o následující tři oblasti a ojedinělé ostrůvky. První oblast zabírá okr. Louny (mimo západní část), jihovýchodní část okr. Most, jižní polovinu okr. Teplice, okr. Litoměřice (mimo severovýchodní část), jižní oblast okresu Česká Lípa zasahující do severozápadní části okresu Mladá Boleslav a severní polovinu okresu Mělník. Druhá oblast je tvořena severní polovinou okresu Kutná Hora a zasahující do západní poloviny okr. Pardubice. Největší je třetí oblast na Moravě zabírající východní polovinu okr. Břeclav, jihovýchodní polovinu okr. Brno – venkov, okr. Vyškov (mimo severní část), téměř celou východní polovinu okr. Prostějov zasahující dále do jižní části okr. Olomouc, okr. Přerov (mimo Hranicka), okr. Kroměříž (mimo Holešovska), západní část okr.  Zlín, celé okresy Uherské Hradiště a Hodonín. Dále jsou to malé ostrůvky v okolí Brandýsa nad Labem, v okolí Litovle zasahující do jižní části Štemberska v okrese Olomouc, ostrůvek v Osoblažském výběžku, jižně od Hlučína a východně od Frýdku Místku.

Ve Slovenské republice jde o velkou souvislou oblast zabírající celý kraj Bratislavský, Trnavský, Nitranský, Banskobystrický, z kraje Košického okr. Rožňava, východní polovinu okr. Spišská Nová Ves, většinu okr. Gelnica, okr. Košice, západní polovinu okr. Trebišov, celý kraj Prešovský (mimo většinu okr. Snina), severní polovinu okr. Levoča, východní polovinu okr. Kežmarok, celý okr. Poprad). Ze Žilinského kraje se jedná o oblast zabírající většinu okr. Dolný Kubín, severozápadní část okr. Ružomberok, okr. Žilina a Bytča. Dále celý kraj Trenčianský (mimo okr. Povážská Bystrica, Púchov a severní část okresu Ilava).

V uvedených oblastech očekáváme následující intenzitu rojení:

V České republice:

Střední až silný výskyt: místy ve východní části okr. Břeclav a v jihozápadní části okr. Hodonín. 

Slabý až střední výskyt: jižně od Litoměřic (v okolí Lovosic a Roudnice nad Labem), v okolí Brandýsa nad Labem a ve zbývající části okr. Hodonín.

Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení.

       Obr. 1

Obr. 1: Rojení chroustů v roce 2019 v České republice

Ve Slovenské republice:

Střední až silný výskyt: místy v oblasti zabírající jižní polovinu okr. Senec, okres Bratislava, západní část okr. Malacky, okresy –Senica, Skalica, Myjava a Nové Mesto nad Váhom. Dále okres Myjava zasahující do západní části okr. Trenčín, severní polovina okresu Piešťany zasahující do okr. Topoľčany. Dále jihovýchodní část okr. Lučenec zasahující do jihozápadní části okr. Rimavská Sobota. Dále oblast v jižní a východní části okr. Košice vidiek.

Slabý až střední výskyt: místy v jižní části okr. Dunajská Streda, v souvislé oblasti zabírající severní polovinu okr. Senec, okr. Pezinok, zbývající část okr. Malacky, okr. Trnava, většinu okr. Hlohovec, jižní polovinu okr. Piešťany, zbývající část okr. Topoľčany, okr. Partizánské, jihozápadní část okr. Prievidza, okr. Bánovce nad Bebr., okres Trenčín a většinu okr. Ilava. Další souvislou oblast zabírající východní část okr. Levice, okr. Velký Krtíš, okr. Krupina, okr. Zvolen, jižní polovina okr. Detva, zbývající část okr. Lučenec a Rimavská Sobota, jižní polovina okr. Poltár, jižní část okr. Revúca. Dále oblast ve zbývající části okr. Košice, východní polovina okr. Prešov zasahující do jižní části okr. Bardejov a Svidník, dále většina okr. Dolný Kubín zasahující do severozápadní části okr. Rožňava.

Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení.

       Obr. 2

Obr. 2: Rojení chroustů v roce 2019 ve Slovenské republice

Ochrana se zaměřuje jednak proti broukům a také proti ponravám. Od začátku 60tých až do poloviny 80tých let se využívalo použití insekticidů v oblasti silného až kalamitního výskytu brouků na žírovištích (okraje lesů) v době, kdy většina samiček již nalétla na žíroviště, zásadně však před jejich odletem k první snášce vajíček do polí. Provedeným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v příštích letech. Tam, kde není použití chemických přípravků povoleno (sady, aleje), hubíme chrousty pouze mechanicky setřásáním a sběrem.

Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy. V roce 2019 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav (šířka hlavové schránky 6,5 mm) místy v následujících oblastech: 

V České republice:          

Východní polovina okr. Kutná Hora, východní část okr. Hradec Králové zasahující do severovýchodní části okr. Pardubice, jihovýchodní část okr. Tábor (ostrůvek mezi Táborem a Soběslaví), východní část okr. České Budějovice (na východ od Českých Budějovic zasahující do okolí Třeboně a dále zasahující do okresu Jindřichův Hradec), v okolí Svitav a Boskovic, v okr. Znojmo, v západní polovině okr. Břeclav.        

Ve Slovenské republice:

Oblasti zabírající jižní polovinu okresu Zlaté Moravce, okr. Nitra, severní část okresu Nové Zámky, střední část okresu Spišská Nová Ves a okr. Trebišov a jižní část okresu Michalovce.

Ve jmenovaných oblastech, abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,30 ha je nutno kopat 5 – 10 sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha 2 – 5 sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2 nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.

Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2) nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2020.

V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. V České republice je povolen pouze Force 1,5 G (tefluthrin) v mrkvi, cibuli, česneku a póru. Ve Slovenské republice není povolen již žádný přípravek.

Uvedený přípravek je nutno používat v souladu s platným "Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin" a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným „Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie“ a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok. Předložené údaje jsou nezávaznou informací. Uživatel je povinen řídit se návodem k použití na obalu přípravku.

Vzhledem k těmto okolnostem je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření.