Likvidace rastlin z výdrolu
V systémech integrované regulace plevelů působí problémy nejen plevelné rostliny, ale i samotné plodiny mohou zaplevelovat následné plodiny. Jsou tak zvané zaplevelující rostliny. Sklizňové ztráty při sklizni plodin mohou velmi často být velkým problémem pro následné kultury. Přesto však ke ztrátám mnohdy dochází a tyto nedostatky se projeví v dalších letech.
| Obr. 1: Výdrv zemiakov na strnisku foto: Jan Mikulka |
| Obr. 2: Repku môžu zaburiňovať aj okrasné rastliny - večernica voňavá foto: Jan Mikulka |
Regulace výdrolu obilnin v ozimé řepce:
Mimo plevelných druhů působí velké problémy i zaplevelující plodiny. Význam regulace výdrolu v řepce stoupá s rostoucími plochami pěstování v České republice. Nejvíce je ozimá řepka pěstována po ječmenech, ale i po ozimých pšenicích. Používané technologie sklizně způsobují relativně vysoké ztráty zrna při sklizni. Vlivem trendu požívání minimálního zpracování půdy dochází ke kumulaci jednotlivých agrotechnických opatření. To má za následek rozvrstvení zrna obilnin v povrchové vrstvě ornice (5 – 7 cm). Obilky mají v těchto podmínkách optimální podmínky pro vzcházení. Při dostatku srážek vzcházejí masově již za několik dní po setí ozimé řepky. Rostliny ozimé řepky jsou v počátečním období konkurenčně velmi slabé. Vzešlý výdrol obilnin je během několika dní výrazně oslabí, dochází i k vymizení rostlin řepky. Za sucha výdrol vzchází postupně a po dlouhou dobu. Jeho konkurenční schopnost je však stejně nebezpečná. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnost je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje.
| Obr. 3: Proso siate zaburiňujúce kukuricu foto: Jan Mikulka |
| Obr. 4: Po odumretí výdrvu zostávajú v poraste medzery foto: Jan Mikulka |
Velmi důležité je vytvoření podmínek, aby ke ztrátám při sklizni nedocházelo nebo aby byly minimální. To zajistí pouze moderní dobře seřízené sklízecí mlátičky. Nebezpečí výdrolu je významně sníženo časnou podmítkou a následnou orbou. Klasické zpracování je však časově i finančně velmi náročné, proto jsou v posledních letech upřednostňovány technologie minimálního zpracování půdy. Rozhodující je též kvalita setí. Dobře založený porost se lépe vyrovnává s konkurencí plevelů.
| Obr. 5: Rajčiak v kukurici - dôsledok použitia nekvalitného kompostu foto: Jan Mikulka |
Důležitým opatřením je proto použití herbicidů. Dnes mají zemědělci celou řadu vysoce účinných herbicidů. Řada z nich vykazuje kromě účinku na výdrol i vynikající účinek na pýr plazivý (Gallant Super, Pantera 40 EC, Fusilade Super, Targa Super). Ošetření herbicidy je třeba provést včas ve fázi do počátku odnožování výdrolu.
| Obr. 6: Slnečnica zaburiňujúca kukuricu foto: Jan Mikulka |
Při časnější aplikaci ve fázi 2 – 3 listů hrozí nebezpečí dalšího vzcházení výdrolu. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné, rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Herbicidní efekt na výdrol se tedy dostaví příliš pozdě. Nutné je též respektovat, že výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene.
| Obr. 7 Slnečnica zaburiňujúca pšenicu ozimnú foto: Jan Mikulka |
Při výsevu ozimé řepky po jarním ječmenu je velkým omylem spoléhat na vymrznutí rostlin ječmene. Poškození řepky způsobené výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy a na jaře rychle osídlí plevele. Důležité je správně načasovat aplikace graminicidů proti výdrolu. Ošetření porostu ozimé řepky je nutné načasovat tak, aby byl již vzešlý všechen výdrol. Na méně vyvinuté rostliny výdrolu je možné použít dolní hranici dávek doporučovaných výrobci. Vyšší dávky používáme na výdrol ozimé pšenice a vzrostlý výdrol ječmene. V podzimních měsících existuje celá řada rizik aplikací způsobených poměrně výraznou proměnlivostí povětrnostních podmínek. Jádrem úspěšné aplikace postemergentních graminicidů je správně seřízené aplikační zařízení, které zajistí dodržení optimální dávky herbicidu a vody na hektar.
| Obr. 8 Účinok graminicídov na výdrv pšenice foto: Jan Mikulka |
Rizikem jsou dešťové srážky po aplikaci. Postemergentní graminicidy však poměrně rychle pronikají do listů a jsou rychle následně rozváděny po celé rostlině. U pozdě setých porostů ozimé řepky vzniká riziko posunutí aplikací proti výdrolu do období nižších denních i nočních teplot. Při nižších teplotách je účinek většiny postemergentních graminicidů výrazně omezen. V některých případech dochází i k selhání účinku graminicidů. Rostliny jsou již fyziologicky méně aktivní a herbicid nepřijmou. Za vlhka a při nižších denních teplotách zůstává na podzim na listech rosa někdy i po celý den. Při aplikacích herbicidů v tomto období dochází k stékání postřiku spolu s rosou z listů na povrch půdy. Efekt aplikace herbicidů je výrazně snížen.
Další problematické zaplevelující plodiny:
Obilniny může zaplevelovat také samotná obilnina (např. žito v pšenici, ječmen v pšenici apod.). V obilninách bývá problémem především ozimá řepka, slunečnice a v některých případech i proso. Slunečnice patří mezi jednu z nejproblematičtějších rostlin, co se týká následného zaplevelení. Je schopna vzcházet nejen v příštím roce, ale i etapovitě v několika dalších letech. V současné době problém narůstá, protože se zařazují slunečnice a řepka v osevních postupech častěji než tomu bylo dříve. Velmi často při používání nekvalitních kompostu se mohou na pole dostávat i netradiční rostliny, které mohou významně konkurovat pěstovaným plodinám. V bramborářských oblastech působí velké problémy posklizňové zbytky, především malé hlízy. Při teplejších zimách velmi často přezimují a zaplevelují následné plodiny. Tyto rostliny jsou problémem převážně fytosanitárním, kdy jsou rezervoárem chorob a škůdců a mohou významně přispět ke škodám, které působí černá zvěř na pěstovaných plodinách.
| Obr. 9: Ak sa výdrv vyskytuje lokálne, vykazuje vysokú konkurenčnú schopnosť foto: Jan Mikulka |
Prevence
Základem prevence je dodržování základních pravidel střídání plodin, minimalizace ztrát při sklizni a provádění kvalitního zpracování půdy. Dodržování správné agronomické praxe minimalizuje rizika výskytu zaplevelujích rostlin. Používání herbicidů je posledním článkem řešení tohoto problému v rámci integrovaných systémů regulace plevelů.
