Úvod / Pôdohospodárstvo podľa tém / Živočíšna výroba / Ošípané

Prasečí průmysl uprostřed pandemie

12-02-2021
Ing. Jaroslav Smital, Ph.D. | [email protected]
blog: http://infopigs.blogspot.cz/

Prasečí průmysl uprostřed pandemie Covid-19 a afrického moru prasat se zotavuje v Asii a prosperuje v USA. Přes překážky a ekonomickou nejistotu americký vývoz vepřového masa neustále roste, zatímco asijské odvětví potravinářských služeb se po zablokování postupně zotavuje a evropský trh je někde mezi tím.

Přesto, že oba viry tvrdě zasáhly globální prasečí průmysl, existuje jeden podstatný rozdíl mezi africkým morem prasat a Covid-19. Mor zabíjí prasata a neškodí lidem, zatímco vůči Covid-19 jsou prasata imunní, ale lidé ne.

Africký mor prasat

Původcem afrického moru prasat (AMP) jsou viry rodu Asfarviridae, které mají dvouvláknovou DNA a prasata jsou jejich jediným přirozeným hostitelem. Což znamená, že virus neškodí lidem ani zvířatům jiných druhů, avšak neznamená to, že lidé a zvířata nemohou být přenašeči.

Obr. 1

Obr. 1: Vnější příznaky afrického moru prasat (krvácení na uších)
(foto Lina Mur)

Virus AMP byl poprvé popsán v roce 1921 a od té doby byl identifikován v mnoha zemích subsaharské Afriky, kde se stal endemický. Předpokládá se, že současný vysoce patogenní kmen AMP byl zavlečen do populace prasat v přístavu Poti v Gruzii, kde byly krmeny místním prasatům odpadní potraviny z lodě pocházející z Jižní Afriky.

Obr. 2

Obr. 2: Játra a žlučník napadené africkým morem prasat
(foto Iwona Markowska-Daniel)

Onemocnění se šíří přímo přes kontakt prasat s prasaty nebo nepřímo prostřednictvím zařízení, dopravy nebo lidí, včetně klíšťat a jiného hmyzu. Ke kontaminaci obvykle dochází přímým kontaktem s tkáněmi a tělními tekutinami z nakažených prasat nebo přenašečů, včetně výtoků z nosu, úst, moči, stolice nebo infikovaného spermatu.

Obr. 3

Obr. 3: Vnitřnosti napadené africkým morem prasat
(foto Peter Evans)

I když virus u některých prasat nevykazuje žádné příznaky onemocnění, zůstává vysoce nakažlivý pro všechny druhy prasat a může přežít velmi dlouhou dobu po porážce, dokonce i ve zmrzlých jatečných tělech. Konzervační procesy, jako je solení, sušení nebo uzení vepřového masa, nezničí virus.

Virus AMP je neškodný pro člověka, ale zabíjí až 90 % prasat. Způsobuje vysokou horečku, vnitřní krvácení a plíce zaplněné tekutinou, ale během prvních několika dnů po infekci prasata většinou nevykazují žádné jiné zřetelné příznaky. Po té se objeví krvácení na uších a břichu, modro-fialové končetiny a záhy po infekci prasata uhynou. U mírnějších infekcí postižená prasata hubnou, projevují se u nich příznaky pneumonie, objevují se kožní vředy a otoky kloubů. Zatím jedinou účinnou ochranou proti nákaze je porážka všech prasat ve stádě s nakaženými zvířaty.

Koronaviry u prasat

U prasat bylo popsáno 6 nemocí, které způsobují prasečí koronaviry. V chronologickém pořadí to jsou:

  • přenosná gastroenteritida (TGE - 1946),
  • hemaglutinující encefalomyelitida (HEV - 1962),
  • prasečí epidemický průjem (PED - 1977),
  • respirační koronavirus prasat (PRCV - 1984),
  • deltacoronavirus (PDCoV - 2009),
  • prasečí akutní průjem (SADS-CoV - 2018).

Trávící poruchy způsobují 4 prasečí koronaviry (TGE, PED, PDCoV a SADSCoV), respirační onemocnění jeden (PRCV) a virus HEV způsobuje dva různé syndromy, jednak zvracení a chřadnutí a jednak encefalomyelitidu (slabost zadních končetin). Nebyly hlášeny žádné případy lidské infekce prasečím koronavirem.

Koronaviry - co to je?

Koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry. Vnější obal se skládá z bílkovinových hrotů, které reagují s receptory na buňkách zvířete nebo člověka a umožní přenést virovou RNA do hostitelské buňky. Obal je citlivý na dezinfekční prostředky a teplo. Jednovláknové RNA viry jsou jednoduché a během replikace mohou zachytit kousky RNA z jiných virů nebo je mohou kopírovat omylem, mohou ztratit nebo pozměnit svou RNA delecí nebo bodovými mutacemi. Koronaviry byly izolovány z celé řady zvířat, u nichž mohou způsobit rozpoznatelné onemocnění nebo nemají žádný účinek. Například netopýři nesou širokou škálu koronavirů bez zjevného účinku. Stejně tak nedávné studie v Itálii prokázaly, že koronaviry HEV a PED cirkulují v italských stádech prasat, aniž by způsobovaly klinické příznaky.

Obr. 4

Obr. 4: 3-D model SARS-CoV-2
(foto Visual Science)

Očkování proti koronavirům

Vakcíny proti koronavirům byly vyrobeny a používány po mnoho let ke kontrole infekční bronchitidy u kuřat, betakoronavirů u skotu a TGE a PED u prasat. Úspěšnost vakcíny použité proti jakémukoli viru bude záviset na účinnosti, vhodnosti použití, nákladech a významu nemoci.

Vakcíny proti koronavirům poskytují ochranu před onemocněním, avšak mrtvé a fragmentované vakcíny nemusí dostatečně stimulovat místní obranné reakce ve střevech nebo dýchacích cestách, které jsou nezbytné pro plnou imunitu. Ta může být vytvořena pouze vhodnou živou atenuovanou vakcínou. Jen málo vakcín proti koronavirům eliminuje veškeré viry nebo chrání před subklinickou infekcí.

Prasata nejsou citlivá na SARS-CoV-2

Vědecké výzkumy prokázaly, že prasata nejsou citlivá na nejnovější přírůstek SARS-CoV-2 do skupiny koronavirů. Studie zveřejněná na webových stránkách časopisu Science v dubnu 2020 uvádí, že kočky a fretky mohou být infikovány SARS-CoV-2, což je vědecký termín pro virus, který způsobuje onemocnění Covid-19, ale kuřata, prasata a kachny ne.

Německý federální výzkumný ústav pro zdraví zvířat, Friedrich-Loeffler-Institut (FLI), uvedl, že prasata a kuřata nejsou náchylná k infekci SARS-CoV-2, zatímco netopýři a fretky ano.

V Číně dospěli vědci k podobným závěrům. Tým 21 čínských vědců, pod hlavičkou Čínské akademie zemědělských věd (CAAS), vydal zprávu o výsledcích testů řady zvířat na citlivost na SARS-CoV-2 a dospěl k závěru, že se špatně replikuje u psů, prasat, kuřat a kachen.

Dopady pandemie na chov prasat

Velké množství světových akcí a událostí bylo odloženo nebo zrušeno, například China Animal Husbandry Expo (CAHE) v Číně nebo Victam 2020 v Bangkoku. Již toto samotné ukazuje dopad a nadto pak karantény v regionech a pokles akciových trhů.

Rekordní rok pro vývoz vepřového z USA

Prezident a generální ředitel USA Meat Export Federation (USMEF) Dan Halstrom v prezentaci na virtuální konferenci o globálním prasečím průmyslu uvedl, že vidí příležitosti pro vývozce amerického vepřového masa. V roce 2019 USA vyvezly téměř 2,7 milionu tun vepřového masa, což vedlo k 10 % nárůstu tržeb oproti údajům za rok 2018. Meziroční objem vývozu vepřového masa pro rok 2020 je o více než 50 % vyšší, než se očekávalo.

Zatímco většinu z tohoto růstu lze přičíst zvýšené poptávce z Číny, američtí vývozci vepřového masa zdůraznili i další regiony pro export. Vývoz do Kanady dále roste po loňském silném výkonu. Objem se zvýšil o 18 procent oproti roku 2019. Silná poptávka po vepřovém v Hondurasu, Salvadoru, Nikaragui a Kostarice zvýšila vývozy do Střední Ameriky o 19 procent oproti minulému roku. Nakonec vývoz do Vietnamu vzrostl o neuvěřitelných 241 procent.

Asijský potravinářský sektor

Asijský potravinářský sektor rychle reagoval na změny na trhu, rychle rozvíjel online platformy pro dodávky a těsně se spojil s dodavatelskými společnostmi. V celé Asii zaznamenaly maloobchody - jak řetězce prodejen, tak platformy elektronického obchodování - působivý růst. Některé nebyly schopny zvládnout poptávku. Podnikání v tomto odvětví vzkvétá. Tento rozmach je částečně způsoben pouhým množstvím regálového prostoru věnovaného rychle se kazícím potravinovým položkám. Nedostatek čerstvého domácího vepřového masa přinutil spotřebitele přejít na zmrazené vepřové výrobky, což je opět příležitost pro americké vývozce vepřového masa.

Prostor pro zlepšení v EU

Z pohledu spotřebitele se nákupní zvyklosti Evropanů kvůli pandemii změní. Potravinový systém musí přesunout zboží z řetězce restaurací do maloobchodního řetězce. Ačkoli to teoreticky zní jednoduše, předpokládat, že potravinová ekonomika dokáže během několika dní provést obrat a přimět maloobchodníky, aby převzali většinu zákaznických potřeb, je nereálné. Ale potravinový systém v EU není rozbitý, některé prvky nabídky a poptávky bude nutné znovu vyvážit, což nevyžaduje velké strukturální změny. Obavy před možným nedostatkem pracovních sil kvůli tomu, že pandemie zastavila přistěhovalectví, budou muset vlády v EU řešit, například je možné přepracovat venkovská hospodářství tak, aby vyhovovala měnícímu se fondu pracovních sil.

Chovná prasata míří do Číny

Zlatý věk pro chovatelské organizace začal. Čínský prasečí průmysl nenechá kámen na kameni, aby se dostal zpět do byznysu, který byl utlumen na polovinu. Nyní v Číně zavládl nepopsatelný hlad po chovných prasatech. Zasvěcenci hovoří o potřebě až 10 milionů prasniček F1.

Obr. 5

Obr. 5: Zástupci nejžádanějších plemen prasat v Číně – large white
(foto Jaroslav Smital)

Většina dálkových letů s chovnými prasaty pro repopulaci čínských chovů odlétá z Francie, která tradičně udržuje dobré mezinárodní vztahy, což je ku prospěchu francouzských genetických společností. Například francouzská šlechtitelská organizace Axiom poslala do Číny již šest letadel s celkem 5 115 chovnými prasaty. Choice Genetics v roce 2019 rozšířila svou kapacitu, vybudovala více chovných farem a upravila svůj šlechtitelský program tak, aby mohla do Číny dodávat nová prasata. Dalším dodavatelem francouzské genetiky je společnost Nucléus, která letos dodala do Číny 1 000 chovných zvířat. Zapojena je také nizozemsko-norská šlechtitelská společnost Topigs Norsvin, která do Číny zaslala 500 kanců z nukleové farmy ve Francii.

Obr. 6

Obr. 6: Zástupci nejžádanějších plemen prasat v Číně – landrace
(foto Jaroslav Smital)

Americká firma Hendrix Genetics se také se dívá dopředu. Ve Francii i ve Spojených státech přeměnila své rozmnožovací chovy, které mohou ročně společně produkovat nejméně 10 000 chovných liniových zvířat pro Čínu, což je navíc ke stávající kapacitě. V Dánsku je také aktivita. Plánuje se několik letů přepravujících dánská plemena prasat do Číny. První let přistál na letišti Guiyang koncem května.

Obr. 7

Obr. 7: Zástupci nejžádanějších plemen prasat v Číně – duroc
(foto Jaroslav Smital)

Teoreticky je možné do Číny dodávat chovná prasata z pěti zemí: Kanady, USA, Dánska, Francie a Velké Británie. V praxi však politika ovlivňuje dodávky. Hranice jsou zatím stále uzavřeny pro dodavatele genetiky se sídlem v Kanadě a USA. Obchodní války, geopolitické napětí nebo nařízení čínské exekutivy - to jsou důvody pro chovatelské společnosti, proč začít s produkcí prasat na místě a zahájit spolupráci s místními partnery.

Obr. 8

Obr. 8: Zástupci nejžádanějších plemen prasat v Číně – pietrain
(foto Jaroslav Smital)

Je zřejmé, že počet potřebných zvířat je neuvěřitelně vysoký a že pro to, aby v Číně bylo dostatečné množství prasnic F1, bude zapotřebí stovek letadlových nákladů chovných prasat. Tento proces bude trvat roky. Již v roce 2019 poptávka z Číny překonala to, co mohly světové genetické společnosti nabídnout. Podle statistik měla Čína v roce 2018 před vypuknutím AMP 45 milionů prasnic v rozmnožovacích chovech. Nejméně 40 % z nich se stalo přímo nebo nepřímo obětí AMP, což je asi 23 milionů zvířat. Pro srovnání: celá Evropská unie má 12 milionů prasnic.

Reference u autora