Je intenzivní výkrm skotu perspektivní?
I. část – OBECNÉ ZÁSADY A DOPORUČENÍ
Pozapomenuté odvětví živočišné výroby - výkrm skotu začíná být v chovatelsky vyspělých zemích opět středem zájmu. Autoři tohoto příspěvku se v posledním období setkávají stále častěji se zvýšeným zájmem o toto odvětví živočišné produkce, které bylo a bohužel i v řadě chovů stále je, na okraji zájmu producentů. Ano, jedná se o intenzivní výkrm býků, který v důsledku nenormálních realizačních cen byl potlačován, a to až téměř k samotnému zapomnění.
Ten zvyšující se zájem o tuto kategorii skotu do určité míry svědčí o tom, že existuje v živočišné produkci určité vakuum. Lze se domnívat, že hovězí maso produkované z intenzivně vykrmovaných býků si postupně opět nachází své oprávněné místo nejen na evropském, ale částečně i na tuzemském, poněkud „okleštěném“ trhu. Část chovatelů se začíná zajímat o výkrm býků proto, že si uvědomují to, že prodej, resp. export zástavových zvířat již v současnosti není tak rentabilní jako v minulých letech a že je určitě lepší realizovat „přidanou hodnotu“ této komodity také na tuzemském trhu.
Ze sledované situace v zahraničí, ale i u nás jednoznačně vyplývá, že toto odvětví má celou řadu neznámých technologických faktorů, které mohou významně ovlivnit jeho úspěchy či neúspěchy.
V Česku se v některých chovech až dosud praktikuje jakýsi „polointenzivní“ výkrm s denními přírůstky pod 1 000 g. Tyto velmi tristní výsledky se převážně dosahují v technologii volného kotcového ustájení na hluboké podestýlce a dále také v tzv. plochých přistýlaných kotcích. Zcela okrajově se býci vykrmují v celoroštových stájích, které jsou mnohdy pozůstatky ze 70. a 80. let., nověji pak v boxových stájích (po roce 1990) a ojediněle na spádovaných ložích.
STRATEGIE INTENZIVNÍHO VÝKRMU SKOTU
Každý výkrmce by si měl před zahájením záměru výkrmu býků odpovědět na tyto základní otázky:
- Jakých cílů chce ve výkrmu skotu dosáhnout?
- Jaké metody, postupy a technologie je nutné zvolit, aby bylo dosaženo vysoké efektivity a dobrých výsledků v intenzivním výkrmu?
- Jaký je očekávaný efekt a jak je zajištěna realizační koncovka?
ZÁSADY INTENZIVNÍHO VÝKRMU
- Intenzivní výkrm je mnohem náročnější než výkrm skotu v extenzivních podmínkách, a to zejména v:
- zajištění adekvátního ustájení, které je pro vykrmovaná zvířata komfortní a zároveň splňuje požadavky na welfare,
- rozdílných technologiích, které jsou vyjádřeny podstatně vyššími investicemi,
- výživě a krmení, kde jsou vyšší požadavky na kvantitativní a kvalitativní ukazatele krmiv, jejich hygienickou nezávadnost apod.,
- vyšší potřebě kvalifikované lidské práce - ošetřovatelské péči,
- bezpečnosti a vykonávání rutinních pracovních operací, zejména s vyššími hmotnostními kategoriemi.
- Ošetřovatelská péče (pravidelné kontroly technologií a zařízení, manipulace se zvířaty, kontrola zdravotního stavu, zakrmování apod.), musí mít stejnou úroveň, jako je tomu u dojnic, telat nebo jalovic.
- Volba vhodných plemen či kříženců musí odpovídat geografickým a klimatickým podmínkám dané oblasti, typu ustájení, technologické vybavenosti farmy, dostupným krmivům apod.
- Jedinou objektivní metodou kontroly dosahovaných výsledků v intenzivním výkrmu je zjišťování intenzity růstu, resp. pravidelná vážení (alespoň u vybraného vzorku zvířat).
- Pouze pravidelné kontroly a odhalování reserv (tzv. „kontrolní dny“), jsou nejlevnější metody, kterými lze po realizaci nápravných opatření dosáhnout dobrých výsledků ve výkrmu.
- Pravidelná údržba a opravy technologií a zařízení zlepšují chovný komfort a welfare.
- Je nutné dodržovat platné právní předpisy, normy a doporučení.
- Při zajištění odpovídajících podmínek chovu a při dobrém managementu výkrmu je možné se maximálně přiblížit genetickému potenciálu vykrmovaných zvířat, tj. až 1800 g.ks-1.den-1.
DOPORUČENÍ PRO VÝKRM SKOTU
- nastájovat býčky do výkrmen mezi 180 až 200 kg ž.hm., tj. okolo 6.měsíce věku,
- při vyšších zástavech rozdělit v dostatečném předstihu (cca 1 měsíc před jejich přesunem do výkrmny) zvířata na alespoň dvě hmotnostně vyrovnané skupiny, kde rozdíly v živé hmotnosti nebudou vyšší než ± 15 kg,
- vytvářet skupiny buď ze zvířat rohatých nebo bezrohých,
- udržovat stabilitu skupiny po celou dobu výkrmu, pokud již chovatel musí měnit počet zvířat ve skupině, pak by do ní měl zařazovat min. dva jedince, a to v pozdních večerních hodinách,
- rozdělit skupinu čítající 25 až 30 zvířat v polovině výkrmového období, to je asi při průměrné živé hmotnosti cca 350 kg na dvě samostatné skupiny (2 x max. 15 ks), a to opět s ohledem na minimální hmotnostní variabilitu zvířat v nově vytvořených skupinách (lehčí a těžší),
- v případě, že býci zůstávají po celou dobu výkrmu v jednom a tom samém kotci, je nutné také tuto skupinu rozdělit, podle výše uvedených zásad, což bývá zabezpečeno instalací mobilní kotcové zábrany,
- nevykrmovat do zcela neekonomické porážkové hmotností >620 kg ž.hm., a to z důvodů nadměrného ukládání tukových zásob – loje,
- počet zvířat v kotci by měl vycházet z platných doporučení,
- zvyšovat měrnou plochu na 1 kus úměrně dle živé hmotnosti, což je ve většině chovů řešeno přesuny zvířat do sousedních, prostorově větších a komfortnějších kotců s širším krmným místem,
- u nových stájí koncipovat pohybové chodby a technologie tak, aby přesuny a oddělení poraněných či nemocných zvířat či případné práce s uhynulým zvířetem nebyly neřešitelným problémem,
- mít ve stáji či na farmě vyčleněný jeden kotec pro zvířata nemocná nebo poraněná, pro případy mimořádných situací atd.,
- pravidelně asanovat nejen jednotlivé kotce, technologie a zařízení, ale i celou stáj,
- dodržovat pravidelné časy zakrmování, dostatečným množstvím krmiva a pravidelně jej přihrnovat (jedenkrátdenní zakrmování je vesměs neúspěšnou metodou),
- krmit celoročně stabilní a podle věkových kategorií diferencovanou směsnou krmnou dávkou, a to na základě doporučení specialistů,
- měsíčně nebo alespoň čtvrtletně vážit kontrolní skupinu zvířat, a to v rozsahu min. 10 % ze všech ustájených zvířat,
- vyřazovat nezpůsobilá a agresivní zvířata, eliminovat chovný diskomfort,
- zrychlit obrat zvířat ve výkrmně pod 1 rok pobytu a to zvláště na roštových podlahách.
| Obr. 1: Rekonstrukce staršího objektu na výkrmnu skotu s vnějším, ale krytým krmištěm |
| Obr. 2: Odrohovaní a neodrohovaní jedinci ve skupině prokazatelně snižují efektivnost výkrmu |
POŽADAVKY NA CHOVNÉ PROSTŘEDÍ
Osvětlení
- životní zóna vykrmovaných zvířat by měla být osvětlena na úrovni min. 200 lx po dobu 15 až 16 hodin denně, noční osvětlení by mělo dosahovat intenzity 60 lx po dobu 8 hod.,
- osvětlovací tělesa by měla být instalována do výšky 2,5 m nad úrovní hřbetní linie zvířat.
Větrání
- u novostaveb by mělo být počítáno s měrnou kubaturou >6 m3/ 100 kg ž. hm.,
- efektivní ventilaci umožňují střechy se sklonem >20° a s adekvátní hřebenovou štěrbinou,
- vykrmovaný skot lépe snáší mírný chlad než horka, proto v letních měsících realizujeme vícekrát denně skrápění pomocí mobilních zařízení nebo evaporačních jednotek,
- kombinace nízké teploty, vysoké relativní vlhkosti a zvýšené koncentrace emisních plynů může vést v zimních měsících ke snížení přírůstků a zvýšené nemocnosti (chřipky aj.),
- uvědomělý chovatel nikdy nevětrá vraty a snaží se bránit průvanům.
POŽADAVKY NA KRMENÍ A NAPÁJENÍ
Výživa a krmení
- volba vhodné šířky krmného místa (poměr 1:1 nebo 1:1,5) je především závislá na denní četnosti zakrmování a počtu přihrnování v průběhu 24hodin,
- kvalita krmné dávky by měla odpovídat požadovaných přírůstkům a krmivo by mělo v průběhu dne být přihrnováno 8 až 12x,
- snížený příjem krmiva zvířaty může být způsoben nevhodnými rozměry požlabnice a nevhodnou výškou kohoutkové zábrany.
Napájení
- míčová napajedla jsou pro všechny intenzivně vykrmované kategorie skotu, jak z hlediska hygienických standardů, tak i objemových, zcela nevyhovující a nevhodná,
- pro napájení vykrmovaného skotu jsou doporučována temperovaná napajedla (zejména pro nezateplené stáje) o objemu alespoň 150 l, která lze umístit na rozhraní kotců, mimo místa zalehávání zvířat,
- délka napájecí hrany by měla být u vykrmovaného skotu 5 až 8 cm/ks,
- limitující je vždy přítok vody do napajedel, který by měl být 18 až 20 l za min.,
- chovatel by měl vybírat takový typ napajedel (výklopné, s výpustným ventilem a odvodem vody do jímky), případně zvolit takové postupy, které budou v době jejich čištění a údržby minimalizovat zvýšené „zamokření“ pohybových ploch,
- pravidelné čištění napajedel by mělo být uskutečňováno min. 1x týdně.
| Obr. 3: Celoroštová výkrmna skotu z druhé poloviny 70.let již nesplňuje kritéria chovného komfortu |
ZÁVĚR
Tento úvodní příspěvek měl za cíl seznámit zájemce o problematiku intenzivního výkrmu se zásadami, které by měly být prioritně dodržovány. Z praxe je známé, že získávání objektivních dat v průběhu výkrmu je chovatelskou praxí obecně podceňováno. Na mnoha farmách se vykrmovaný skot váží pouze při nastájení a dále až při vystájování zvířat na jatky. Pravidelná kontrolní měsíční, ale i čtvrtletní vážení, jsou však jedinou možnou metodou k získání objektivních výsledků výkrmu. Tyto výsledky by měly být podrobně analyzovány a vyhodnoceny. Při nedosažení požadované intenzity růstu (přírůstků) by měl výkrmce učinit taková opatření, která povedou k identifikování a popsání chyb ve výkrmu a která budou bezprostředně odstraněna (optimalizace výživy a krmení, úprava rozměrových parametrů technologií atd.).
V následujících příspěvcích bude pozornost věnována perspektivním technologiím ustájení vykrmovaného skotu. Jednou z prvních tak bude pozapomínané celoroštové ustájení. Druhou, zajímavou technologií, bude volná boxová stáj. Budou také stručně popsány ostatní technologie, jakými jsou ustájení na hluboké podestýlce, ploché přistýlané kotce a spádové lože, včetně uvedení jejich výhod a nevýhod.
